Barel ropy pod 30 USD může vyvolat hlubokou krizi. Proč?

Když byly ceny ropy nad 70 dolary za barel, producenti ropy a zemního plynu si půjčovali peníze ve velkém, protože vyhlídky na zajímavé zisky byly velice solidní. Po dvou letech propadů cen se jejich finanční situace vyhrotila do takové míry, že se splácení dluhů stává nepříjemným problémem. Toto vyhrocení situace by dokonce mohlo vést k podobné úvěrové krizi, jaké jsme byli svědky v roce 2008. Vzhledem k tomu, že ekonomika USA se jen pomalu dostává do dobré kondice, bude roli hrát i nevhodné načasování. Vše ještě zhoršuje fakt, že jde o volební rok.

Špatné pochopení fundamentů

Když obchodníci na burze vidí u ropy West Texas Intermediate (WTI) cenovku 30 dolarů, jde o cenu za barel, který se dostane do skladiště v Cushingu v Oklahomě. Těžařská společnost, která ropu vydolovala ze země na Permské pánvi v západním Texasu, ale za ten samý barel dostane pouze 27 dolarů. Za méně kvalitní ropu, jako je West Texas Sour, však může producent dostat pouze 15 dolarů. Rozdíl v maržích nebyl tak markantní při cenách kolem 100 dolarů za barel, nyní jej producenti pociťují mnohem razantněji.

Podobný problém se objevuje při poskytování úvěrů. Bez ohledu na přetrvávající pokles cen ropy komerční banky nadále kalkulují ceny jako v dobách, kdy se sektoru dařilo a ceny mířily vzhůru. Jsou tedy stejné, nebo mírně vyšší, než forward cena na burze NYMEX. Futures kontrakt se splatností o rok při spotové ceně 30 dolarů bude mít hodnotu 39 dolarů, což opět vyhrocuje problém s klesajícími maržemi. Banky jsou tedy stále přesvědčeny o růstu cen ropy, přestože země OPEC počítající s růstem ceny ropy maximalizují produkci, členové stejného kartelu očekávající pokles cen se snaží udržet nebo získat podíly na trhu a zásoby jsou na maximech.

V těchto podmínkách lze v následujících měsících očekávat vlnu defaultů. Rovněž se určitě dočkáme velkých odpisů a ztrát a auditoři pravděpodobně začnou firmy klasifikovat v tom smyslu, zda je možné je považovat za prosperující podniky. To dále komplikuje situaci se zmiňovanými defaulty a vytváří možnosti vzniku takzvaných cross defaultů (možnost vypovědět úvěr ostatními věřiteli, pokud dlužník nesplní závazek vůči jednomu dlužníkovi) na další dluhové nástroje u dotčených společností. U většiny nástrojů zajišťujících cenu ropy, cenových swapů nebo derivátů, existují ustanovení o cross defaultech, což vytváří živnou půdu pro možnou eskalaci rizika protistrany, přičemž bude docházet k vynucování splácení dluhů.

Otázkou zůstává, jak budou banky schopny zareagovat, když se situace skutečně vyhrotí a dojde k lavinovému efektu. Je velmi naivní se domnívat, že instituce vlastnící tyto úvěry, které se budou muset s tímto problémem rychle vypořádat, zaměstnávají dostatek zkušených lidí, kteří to mohou zvládnout.

Od roku 2006 byl u pouhých 59 společností vynaložen neuvěřitelný jeden bilion dolarů na dodatečné kapitálové výdaje na provoz. A další jeden bilion dolarů přibyl v rozvahách v rámci nově emitovaných dluhopisů. Tyto dva biliony dolarů měly podle očekávání vytvořit trojnásobně větší hodnotu, v reálu však došlo ke znehodnocení o více než polovinu.

Nadhodnocení zásob, neschopnost splácet závazky ze strany dlužníků, nezájem ze strany akciových investorů, případně nějaké nečekané překvapení na trhu s deriváty - to vše povede k rozšiřování nákazy jak v energetickém průmyslu, tak ve finanční sféře a u bank.

Až příliš povědomé

Pokud to porovnáme se situací na úvěrovém trhu v roce 2008, najdeme řadu podobností. I tehdy docházelo k umělému nadhodnocování finančních nástrojů, agresivnímu a nesmyslnému růstu úvěrů, zhoršující se platební morálce, rozšiřování neregulovaných trhů s deriváty a hrubému podcenění expozice věřitelů, to vše společně s očekáváním, že zvýšení cen vykryje chyby při poskytování úvěrů. Ceny domů v průběhu tří let klesly o 61 %. Ropa ztratila 69 % hodnoty za dva roky.

Jeden rozdíl ale existuje. Domy měly vždy nějakou hodnotu, ale zásoby ropy, které ještě nejsou vytěžené, mají hodnotu nulovou. A v budoucnu, když je bude potřeba vytěžit, budou znamenat dodatečné náklady.

Teď už jen zbývá počkat si na to, jak budou jedna společnost po druhé deklarovat, že jsou v horší situaci, než se čekalo. Výprodej dluhopisů vyvolá silnou averzi vůči riziku v celém sektoru, budou následovat odpisy dluhů u velkých i menších bank, které se na nich spolupodílely, a pak se dočkáme zmíněných defaultů a cross defaultů, které budou mít na banky ještě větší dopad, společně s firmami, které se zapojily do obchodů se swapy.

Je těžké odhadovat rozsah škod, ale může to být hodně špatné. Již jsme psali o tom, že může nastat i scénář, kdy bude opět zasahovat vláda (nebo vlády) se svými záchrannými opatřeními, stejně jako v případě bank a automobilového průmyslu.

Tyto zprávy mohou na první pohled působit trochu přitažené za vlasy, ale v roce 2008 také nikdo nepředpokládal, že pokles cen domů vyvolá nejhorší recesi od 30. let, z níž se ekonomika vzpamatovává dodnes. Možná se ale naopak dočkáme stejně rychlého růstu cen, který nyní nikdo neočekává, a situace nebude tak špatná. Možné je vše a je potřeba se připravit na různé scénáře.

Zdroj: CNBC, The Fiscal Times