Levná ropa jako problém pro ekonomiku? Ano, přemýšlejte pozorně

Spotřebitelé vydělají, producenti budou trpět

Od dob arabského embarga v roce 1973 jsou investoři poučeni, že náhlé vzestupy cen ropy způsobují ekonomické šoky. Když naopak ceny klesají kvůli přebytku suroviny na trhu - jako například v roce 1986 -, může to mít na ekonomiku pozitivní dopad. Základní pravidlo zní, že 10% pokles cen ropy zvýší ekonomický růst o 0,1-0,5 procentního bodu.

V posledních 18 měsících cena klesla o 75 % ze 110 USD na lednové minimum necelých 27 USD. Zda z tohoto vývoje světová ekonomika něco vytěžila, není ale až tak jisté.

Úpění trpících producentů se šíří po finančních trzích a dopadá na spotřebitelskou důvěru, která by jinak měla růst díky dodatečným příjmům domácností a firem z úspor na energiích. Možná přínosy extrémně levné ropy převažují nad náklady, trhy ale zatím padaly, takže se pozitivní efekty ještě nestihly naplno projevit.

Svět se topí v ropě

Saúdská Arábie pumpuje ropu na trh na plné obrátky. Snaží se tím zlikvidovat některé producenty s vysokými náklady. Jsou mezi nimi i společnosti zabývající se frakováním, které stály za zvýšením produkce ropy v USA z 5 milionů barelů denně v roce 2008 na současných více než 9 milionů barelů denně.

Saúdská Arábie je navíc ochotna podstoupit ještě větší zátěž, aby překazila plány Íránu, svého velkého rivala, který by měl po zrušení sankcí postupně začít zásobovat trh 3 až 4 miliony barelů ropy denně. To se jí nepodaří do doby, dokud bude Írán schopen pokrývat náklady, které jsou v některých případech pouhých 15 USD za barel.

Navzdory saúdskoarabským snahám házet producentům co nejvíce klacků pod nohy působí těžaři nadále nečekaně odolně. Mnoho frakujících společností zlepšuje efektivitu a nechce se vzdát potenciálních zisků, až ceny začnou opět růst. Zásoby ve většině ropných států OECD aktuálně odpovídají 267denním dodávkám, což je téměř o 50 % více než před pěti lety. A budou dále růst, pokud poptávka v Číně a zbytku Asie zpomalí. Předpovídat cenu ropy je takřka nemožné, jen málokdo ale počítá s tím, že začne růst ještě letos. Někteří prognostici tvrdí, že je dno ropného trhu až u 10 USD za barel.

Čím níže, tím lépe?

Levná ropa podporuje importéry z Evropy i jižní Asie. Účet za dovoz suroviny klesl v eurozóně od poloviny roku 2014 o 2 % HDP.

Klesající příjmy ropných producentů mohou ale na trh vnést politickou nestabilitu, zejména v problémových regionech, jako jsou Venezuela nebo Perský záliv, a podnítit spory na Blízkém východě. Levná ropa také vede k poklesu ceny zemního plynu, který jako čistší palivo vytlačuje uhlí. Dlouhodobě levná fosilní paliva snižují ochotu řešit problém změny klimatu. Nacházíme se tak v éře nové ropné ekonomiky.

Levná ropa kdysi bývala stimulem pro světovou ekonomiku - spotřebitelé utráceli více, než jakými ztrátami trpěli producenti. Dnes ale zúčtování není jen černobílé. Američtí spotřebitelé možná šetří více, než se původně očekávalo, a producenti ropy si utahují opasky, protože extrémně utráceli, když byly ceny ropy vysoké. Po posledním poklesu cen ropy oznámilo 10% škrty ve veřejných výdajích Rusko. Dokonce i Saúdská Arábie osekává rozpočet, aby vyšla s deficitem na úrovni 15 % HDP.

Nízké ceny ropy dopadají na poptávku ještě dalšími způsoby. Když je cena ropy nad 100 USD za barel, dává smysl utrácet za těžbu z nalezišť se složitějšími geologickými podmínkami, jako jsou regiony Arktidy, západní Afriky nebo pobřeží Brazílie. Spolu s poklesem cen klesají i investice (nezrealizují se projekty v hodnotě 380 miliard USD). V Americe klesly kapitálové výdaje v ropném sektoru oproti maximům o polovinu.

Propad investic a cen ropných aktiv je ničivější kvůli tomu, že je tak rychlý a přichází v prostředí relativně slabé globální ekonomiky. Mohl by spustit vlnu defaultů. Potenciál finanční nákazy lze jen stěží odhadnout. Alarmující je například to, že za většinou z 650miliardového růstu trhu korporátních dluhopisů mladých trhů od roku 2007 stálo ropné a komoditní odvětví.

Ropa je v rozvíjejících se zemích hlavním zdrojem problémů. Kvůli poklesu HDP v Rusku by v řádu měsíců mohla vláda čelit rozpočtové krizi. Venezuela, kde je inflace nad 140 %, již vláda vyhlásila stav ekonomické nouze.

I ostatní producenti ropy jsou vystaveni podobné, i když mírnější spirále slabého růstu, znehodnocující se měny, dovezené inflace a přísnější měnové politiky. Centrální banky v Kolumbii a Mexiku zvýšily v prosinci úrokové sazby.

Problémy se objevují i ve vyspělých zemích

Výnosy z korporátních spekulativních dluhopisů stouply z 6,5 % v polovině roku 2015 na nynějších 9,7 %. Averze k riziku se rychle rozšířila od energetických společností k ostatním dlužníkům. Akciové trhy ovládli medvědi. Centrální bankéři ve vyspělém světě se obávají, že přetrvávající nízká inflace podpoří očekávání stagnujících či klesajících cen (a strach z deflace), což by mohlo vést k růstu reálných úrokových měr. Prostor politiků k reakci je omezený, úrokové sazby zůstávají poblíž nuly, tudíž již není kam je snižovat.

Ekonomiky závislé na exportu ropy, jako jsou Saúdská Arábie nebo Venezuela, musejí urgentně přijímat reformy. Ropný šok přichází v době, kdy se světová ekonomika ještě stále nestihla vypořádat s dopady finanční krize.

Zdroj: The Economist