Otázka za všechna eura: Jak dopadne evropská dluhová krize?

Evropský plán záchrany dluhově postižených zemí je jasný. Veškeré prostředky vložit do záchrany Řecka, Irska a Portugalska. To by mělo zabránit rozšíření dluhové nákazy do "silnějších" ekonomik, jako jsou Španělsko a Itálie. Tato strategie zatím příliš velký úspěch neslaví, alespoň v očích analytiků.

Itálie: Další pán na holení, křičí trhy!

Pokud dočasná řešení dluhové krize selžou, musejí se odborníci a evropské úřady obrátit čelem k tomu, co je na konci celé této snahy o záchranu eurozóny. Existují tři hlavní možnosti.

1. Bankrot Řecka

Možnost, která byla ekonomy a všemi trhy na světě dlouhodobě přijímána, ale byla oddálena evropskými politiky. Bankrot Řecka nelze vnímat jako jednorázovou věc, po které se všechno vrátí do normálu.

Řecký krach by nebyl pro evropské banky to nejhorší

Je nutné nabídnout kapitálovou injekci řeckým bankám a další podpůrné programy pro Irsko a Portugalsko, aby se omezila dluhová nákaza.

2. Mnohem větší program nákupu dluhopisů ze strany ECB

Teoreticky má banka dostatečnou autoritu k tomuto kroku. Otázkou zůstává, zda to vůbec její guvernéři v čele s Jeanem-Claudem Trichetem chtějí. Riziko je zřejmé - rozvaha ECB může být ohrožena. Možná ovšem lepší než alternativa, tedy kolaps evropské měny. ECB by pak jako instituce ztratila smysl.

3. Zavedení fiskální unie

Krok, který již v minulosti preferovala řada odborníků. Je totiž nezbytnou podmínkou pro zavedení jednotné měny. Mohlo by pak dojít ke směně dluhopisů jednotlivých států za bondy evropské.

To ovšem nechává na stole řadu otázek. Byly by tím zaručeny všechny dluhy zemí eurozóny, nebo jen část, řekněme 60 procent HDP? Co by se stalo, pokud by dluhy rostly? Co by se stalo s rozhazovačnými vládami, které si zjevně s Paktem stability a růstu vytírají podlahu (v lepším případě)?

Tyto evropské banky propadly u "stresové maturity". Jak dál vnímat eurozónu?

Zdroj: The Economist