2017: Rok, kdy Evropa nebude mít na vybranou

Evropa musí v poslední době čelit tlaku z mnoha stran. Zpomalení v Číně a propad na komoditních trzích ohrožující ekonomický růst, hrozba Brexitu, opětovné problémy v Řecku, nepříliš fungující experimenty Evropské centrální banky, ale také migrační krize, vnitřní rozpory a napjaté vztahy s Ruskem. To vše vyvolává pocit, že ekonomický a politický rozpad EU je neodvratný.

Analytici z Deutsche Bank pod vedením Marka Walla však vyhlídky na letošní rok nevidí tak černě jako ty na rok 2017. "Neobáváme se roku 2016, ale roku 2017. Podle našich prognóz se bude fiskální situace v příštím roce dále zhoršovat. Vzhledem k tomu, fiskální politika koreluje s ekonomickým růstem, může to mít negativní vliv na růst v roce 2017. Rostoucí ceny ropy, geopolitické riziko a slábnoucí vliv měnové politiky ECB budou postupně působit jako brzdy ekonomického zotavování," míní ekonomové.

Inflace a hospodářský růst se v eurozóně po letech s úrokovými sazbami kolem nuly zasekly na minimu a ECB se snaží netradičními způsoby, včetně záporných sazeb, tento vývoj zvrátit. Úrokové sazby pod nulou by měly motivovat banky k výraznějšímu úvěrování a běžné lidi k většímu utrácení, které by pomohlo k nastartování inflace.

Vyčerpaná ECB?

V poslední době se stále více mluví o možnosti využít takzvané helikoptérové peníze, a ECB vedle snížení všech svých sazeb navíc navýšila objem nákupů aktiv na 80 miliard eur měsíčně. Nově nakupuje i některé firemní dluhopisy.

Mnoho analytiků, včetně těch z Banky pro mezinárodní platby (BIS) a z Economist Intelligence Unit (EIU), však má pocit, že tato opatření přestávají mít smysl, ECB podle nich dochází munice.

Podle Walla bude potřeba, aby vlády vstoupily do celého procesu uvolněním fiskální politiky, tedy zvýšení vládních výdajů nebo umožnění růstu deficitů, aby nedocházelo ke škrtům ve výdajích. Deutsche Bank tvrdí, že něco podobného vlastně již probíhá. "Jsme svědky největšího uvolňování od koordinované reakce na pád Lehman Brothers," píše Wall.

Pokud ale naopak dojde k tomu, že politici v Evropě kvůli narůstajícím nejistotám přitáhnou ekonomice fiskální uzdu, Evropa může zažít opravdu horké chvilky. Dojde totiž k tomu, že vlády nebudou mít fiskální a centrální banky monetární nástroje, a to ve stejnou dobu.

Albert Edwards, stratég ze Société Générale, si při hodnocení kroků ECB nebere servítky. V dokumentu poslaném klientům se vyjádřil v tom smyslu, že je z kroků ECB "v depresi". O úpravě programu kvantitativního uvolňování mluví jako o nesmyslu a otevřeně říká, že neví, kolik toho ještě ze strany ECB snese. "Centrální bankéři svými experimenty a sebevědomou rétorikou vběhli do slepé uličky," míní Edwards. Zloba a tvrdá slova jen sotva něčemu pomohou, ale je jisté, že v Evropě ještě bude živo. Doufejme, že když už, tak pouze ekonomicky.

Zdroj: Deutsche Bank, Société Générale