Inflace není jenom růst cen!

Inflace je obecně považována za něco špatného. Vyvolává pocity nejistoty a strachu. Pokud se ale přestaneme upínat na utkvělou představu fixních příjmů, můžeme všechny tyto obavy hodit za hlavu. Ekonom Robert Shiller zdůrazňuje: "Existuje druhá stránka inflace, kterou většina z nás ignoruje. Nikdo samozřejmě nechce tvrdit, že inflace je něco prospěšného. Rozhodně však není důvod inflaci považovat za něco tak skličujícího, jak se na první pohled může jevit."

Proč vlastně vnímáme inflaci jako něco špatného?

Shiller se v devadesátých letech dotazoval lidí z celého světa, proč mají strach z inflace. Zatímco negativní až rozbouřené reakce na téma inflace jednoznačně převládaly, respondenti nebyli schopni dát dohromady nic jiného, než emotivně laděné argumenty. Někteří dokonce tvrdili, že nedokážou přesně říct, proč se inflace bojí, protože nejsou ekonomové, ale často slýchají, že je inflace pro ekonomiku důležitá.

Shiller výsledky svého průzkumu shrnul takto: "Hlavním problémem, vnímaným veřejností v souvislosti s inflací, je vzestup cen, který by si ale lidé měli (ve většině případů) spojovat také s nárůstem jejich příjmů. A to je přesně to, co opomíjejí."

Nepochybně budete argumentovat, že v některých dobách se může stát, že tempo růstu inflace předstihne navyšování mezd. Ano, to je fakt. Nebo jako v Zimbambwe může někdy dojít až k hyperinflační spirále, která životní úroveň obyvatelstva jednoznačně zhoršuje. Z dlouhodobých výzkumů však vyplývá, že takové případy představují spíše výjimky.

Marc Faber: Boj s dluhem nemá smysl, vláda otočila kormidlo směrem k hyperinflaci

Dolar ztratil za půlstoletí 95 % své hodoty

Na nedávné konferenci Berkshire Hathaway viceprezident Charlie Munger odpovídal na otázku ohledně "destrukční" role inflace za posledních padesát let: "V roce 1950 stál sandwich s hovězím masem a kukuřicí 0,55 USD, dnes je to 10 USD. Není to snad naprosté selhání státu, pokud jeho měna ztratí 95 % své hodnoty?"

Mungerova odpověď byla jako obvykle strohá: "Jestli máte pocit, že jsme se v uplynulém půlstoletí měli špatně, musel jste mít vy osobně vážné životní problémy," poznamenal Munger. "Navzdory inflaci zažívala ekonomika USA velký úspěch. Reálný hrubý domácí produkt na obyvatele dělal v průměru 2 % ročně, což je fantastické číslo. Období, které by podle vaší úvahy mělo být tragické, představovalo nejlepší léta americké ekonomiky."

Pravda o dvou japonských ztracených dekádách

Dolar možná ztratil 95 % své hodnoty (v "sandwichovém" vyjádření) od roku 1950, toto znehodnocení se však týká jen těch, kteří spořili své úspory pod matrací. Pokud byste totiž uložili 0,55 USD v roce 1950 za bezrizikovou úrokovou míru 5 %, měli byste nyní dokonce 11 USD. V případě, že byste úspory investovali na akciovém trhu – měli byste dnes téměř 200 USD.

Investice do akcií jako zajištění proti inflaci

Hlavní přednost společností jako například Coca-Cola nebo Altria spočívá především v jejich schopnosti navyšovat ceny a držet krok s inflací. Investoři tak za svou dlouhodobou důvěru získali zaslouženou odměnu v podobě tučných výnosů. Proto jen ti, kteří se investování vyhýbali obloukem, museli nečinně přihlížet, jak se jim jejich dolary znehodnocují o 95 %. Za svou averzi k riziku zaplatili příliš vysokou cenu.

Disponibilní příjmy rostou rychleji než inflace

Nejde však jen o investice. Mzdové příjmy se ubíraly stejnou cestou. Navzdory inflaci lidé berou postupem času čím dál tím větší platy. REÁLNÝ disponibilní příjem (tedy zdaněný příjem očištěný od vlivu inflace) vzrostl v USA od roku 1950 na trojnásobek. Dnešní mzdy jsou oproti roku 1950 nesrovnatelně vyšší. Přestože byla v Americe v osmdesátých letech 10 až 12procentní inflace, míra růstu příjmů nebyla rozhodně nižší.

Podle amerických statistik rostl disponibilní příjem oproti CPI (Consumer Price Index – Index spotřebitelských cen) za posledních 50 let dvojnásobně. Jeden z důvodů pro nárůst příjmů domácností je ten, že jsou dnes v mnohem větší míře do pracovního procesu zapojeny i ženy a domácnosti tak hospodaří s dvěma příjmy, což dříve nebylo zvykem.

Některá odvětví však byla, soudě podle vývoje CPI, inflací nápadně postižena: bydlení, vzdělání a zdravotnictví. Částečně to však lze přičítat rostoucí kvalitě: byty a domy jsou větší, zlepšující se vzdělání přináší mladým lidem kvalitnější uplatnění na pracovních trzích a u zdravotnictví je efekt nejviditelnější (zajisté dnes nikdo nepochybuje, že je současná lékařská péče mnohem rozvinutější než před padesáti lety). Není se co divit, že u všech třech oblastí se pokrok promítá ve vyšších cenách.

Zdroj: fool.com