Zlotý ve volném pádu aneb Jak číst vztahy Polska a EU
Polský zlotý podává vůči euru nejhorší výkon z měn rozvíjejících se zemí. Nůžky mezi Polskem a Německem se rozevírají a stírání rozdílů mezi politikou a monetárními opatřeními děsí investory. Nejistota kvůli brexitu, Číně a jednání FOMC by mohla v červnu vyvolat vlnu nepokojů. Centrální banka Polska nejspíše ve druhém pololetí opět sníží sazby, a tak dojde k dalšímu oslabení zlotého. Přes to všechno jsou dlouhodobé vyhlídky Polska pozitivní.
Konzervativní revoluce zahájená stranou Právo a spravedlnost vedla k nárůstu politických rizik, které způsobily propad zlotého. Status polské měny jako bezpečného přístavu je pro investory již jen mlhavou vzpomínkou. Od dubna je zlotý měnou s nejhorší výkonností v rámci rozvíjejících se trhů, vůči euru oslabil o více než 5 %. V dohledné době je naděje na zastavení poklesu zlotého minimální, následující tři rizika by mohla kurz EUR/PLN naopak dotlačit ke 4,45.
1. Vnitřní politická situace
První riziko je spojeno s politickou situací v Polsku. Konflikt Varšavy s Evropskou unií se podle našich odhadů bude v následujících měsících nejprve zhoršovat, ke zlepšení dojde později. Plán řešení půjček ve švýcarských francích by mohl ohrozit stabilitu bankovního odvětví a odradit zahraniční investory. Tyto dva prvky prohloubí znehodnocování zlotého, odradí investory a podpoří prodej polských euroobligací.
2. Brexit
Druhé riziko je spojeno s nejistým výsledkem britského referenda o setrvání v Evropské unii. Hlasování proběhne 23. června. Riziko brexitu nutí investory k nákupu tradičních nerizikových investic. Mezinárodní ekonomické prostředí vyvolává mezi investory nedůvěru, což má negativní dopad na zlotý i na ostatní měny zemí střední a východní Evropy. Britské referendum a dále zasedání FOMC a případná další opatření Číny na podporu ekonomiky dělají z června pro rozvíjející se trhy nejrizikovější měsíc roku 2016.
3. Polská měnová politika
Třetím rizikem je směřování polské monetární politiky. Podle mě jde hlavně o dlouhodobou nejistotu pro zlotý. Dosud trval status quo pro úrokové sazby, tato situace ale není dlouhodobě udržitelná. Výchozí scénář naznačuje, že centrální banka ve druhé polovině roku 2016 zahájí cyklus snižování sazeb.
Vzhledem ke zpomalení růstu mezd a ekonomiky je tato hypotéza dosti pravděpodobná. Adam Galpinsky, potenciální kandidát na pozici guvernéra centrální banky, se pravděpodobně nebude snažit za každou cenu zachovat nezávislost centrální banky.
Riziko, že vládní a fiskální politika budou ovlivňovat politiku měnovou, může zapříčinit minimálně jedno snížení sazeb do konce roku 2016. Tato skutečnost by potvrdila sestupný trend zlotého.
Budoucnost zlotého
Politická rizika jen výjimečně ovlivňují ekonomiku dlouhodobě. V případě Polska zůstávají fundamentální ekonomické ukazatele dobré – ekonomický růst je slušný a blíží se potenciální míře růstu, strukturální fondy jsou využívány rozumně, tedy na infrastrukturu a rozvoj inovací. Propad zlotého vyjadřuje obavy ze střednědobého vývoje, ale z dlouhodobého hlediska důvěru investorů v polskou ekonomiku nenaruší. Polsko zůstává jednou z předních evropských ekonomik.
