El-Erian: Světová ekonomika se už brzy změní od základů

Koho by před necelými dvěma roky napadlo, že jeden ze členů eurozóny - elitní skupiny vyspělých států - dostane rating horší než Pákistán? A dnes je to případ Řecka, balancujícího na hraně bankrotu. K tomu všemu přibyly ještě další státy – Portugalsko a Irsko, které se bez pomoci EU již také neobejdou. A už vůbec by nikdo před časem nesázel, že o nejvyšší rating přijdou Spojené státy, světový "policajt" zajišťující mimo jiné pro celý svět rezervní měnu, říká Mohamed A. El-Erian, ředitel největší investiční společnosti na světě PIMCO.
Ze snížení ratingu USA jsme se ještě zdaleka nedokázali všichni vzpamatovat. Ve své podstatě byl krok docela logický, agentura S&P pouze vyhodnotila politickou nestabilitu země a absenci dlouhodobého plánu na řešení fiskálních problémů.
Americký sen
Nebyly ale USA náhodou tou zemí, která se chlubila ještě nedávno flexibilním pracovním trhem a podnikatelskými příležitostmi? Tomuto popisu příliš neodpovídá trvalá nezaměstnanost okolo 9 procent, dosahující dokonce hodnoty téměř 15 procent u mladých mezi 20 až 24 lety. Navíc se poslední dobou zdá, že charakter americké nezaměstnanosti odkazuje na nejhorší variantu – na nezaměstnanost strukturální.
Důvodů, proč tomu tak je, nalezneme samozřejmě více. Faktem však zůstává, že situace v USA a evropských rozvinutých zemích podstatně mění charakter světové ekonomiky. Obzvláště tři záležitosti mají natolik významný vliv, že budou ovlivňovat podobu světa, ve kterém právě žijeme, ještě po mnoho následujících let.
1. Jádrové problémy rozvinutých ekonomik
U mnoha vyspělých států dnes vyvěrají na povrch problémy, které se týkají základní podstaty jejich ekonomického systému. Příčiny potíží se skrývají v jejich rozvahách a vůbec celé ekonomické struktuře. Není to zkrátka jen o krizi z nezaměstnanosti nebo o rychlém zhoršování stavu veřejných financí, které jako třeba u Řecka může dosáhnout až alarmujících úrovní. Nabalují se další problémy: nefunkční realitní trhy, neochota bank poskytovat úvěry a především politická neschopnost.
2. Zametání problémů pod koberec
V poslední době už nepřijde nikomu divné, že se vážné problémy neřeší, ale jen odkládají na dobu neurčitou. Důsledkem pak je, že se na stávající neřešené problémy nabalují další, a riziko, že se stane situace neudržitelná, roste čím dál tím více. Nemluvě ani o šíření nákazy napříč regionem.
Nejvíce viditelné to je právě na "řešení" případu Řecka: splatné obligace se opětovně nahrazují novými dluhy. Navíc se postupně řecké břemeno přesouvá ze soukromého sektoru na bedra evropských daňových poplatníků a je infikována dokonce i rozvaha doposud "zdravé" instituce – Evropské centrální banky.
7 příčin nejistoty v Evropě
U USA je situace na vlas stejná; bezprecedentní mrhání penězi na stimuly, které se míjí účinkem. Místo nastartování ekonomického růstu a vytváření pracovních míst dostává kvantitativní uvolňování ekonomickou velmoc do svěrací kazajky narůstajícího enormního zadlužení.
3. Potenciál mladých trhů
Růst některých z rozvíjejících se ekonomik se už postupně dostává do fáze, kdy by si mladé trhy mohly dopřát zaslouženého odpočinku. Je to patrné v Brazílii, Číně, Indonésii a dalších zemích.
V kontrastu se spíše umdlévajícím vyspělým světem pracovaly na plný plyn, až se jejich ekonomiky začaly přehřívat. V novém globálním prostředí jsou to jedině ony, které disponují potenciálem k udržitelnému vysokému růstu bez využití dluhového financování. Ba naopak, dokážou při tom všem ještě vytvářet přebytky.
Pokud tedy nedojde k nějakému náhlému zvratu vinou zásadního politického přehmatu (příklon k protekcionismu, neřízený bankrot velkých ekonomik nebo zhroucení měnových systémů), budeme pozorovat tento postupný trend v přesunu globálních sil.
Co dál? Šedá budoucnost vyspělých ekonomik.
Bude trvat desetiletí, než se rozvinutým zemím podaří napravit své dluhy pochroumané rozvahy a připravit v ekonomice opět podmínky pro velký růst a zaměstnanost. Nevyhnutelný negativní dopad na životní úroveň obyvatel bude hmatatelný v narůstajícím sociálním pnutí.
Existuje jen několik variant, mezi nimiž mohou dnes neúnosně zadlužené státy volit:
snižování výdajů státu skrze rozpočtové škrty (Británie);
bankrot neboli restrukturalizace dluhů (Řecko);
znehodnocení dluhu, které zaplatí jako skrytou daň inflace věřitelé a střadatelé (USA).
Robert Carnell (ING): Je čas vrátit se ke kořenům - ke zlatu!
Nejistota ohledně amerického řešení zadlužení ohrožuje zejména světový monetární systém, založený na myšlence, že jeho jádro – Spojené státy – zůstanou vždy ekonomicky silné.
Nemusíme vše vidět jen černě
Povzbuzující zprávou však je, že mnohé z rozvíjejících trhů budou postupně umazávat rozdíly v příjmech a bohatství mezi nimi a vyspělými státy, ubude tam lidí žijících v chudobě a mnohem větší části tamější populace se otevřou zajímavé ekonomické příležitosti a lepší přístup ke vzdělání, zdravotní péči a výživě.
Pokud tak jejich růst bude pokračovat, budou tlačit na větší zapojení do světového ekonomického dění, které bylo doposud pod nadvládou rozvinutých ekonomik. Celosvětová prosperita tak bude v mnohem větší míře záviset na mezinárodní kooperaci.
Musíme si zvyknout, že svět s ustrnulými hodnotami se hroutí a místo něho nastupuje nový svět plný proměnných. Čím dříve se na to připravíme, tím spíše na této transformaci vytěžíme, a nestaneme se její obětí.
Zdroj: PIMCO