Evropa na křižovatce: Kudy dál?

Ekonomové z HSBC Karen Wardová a Fabio Balboni v kvartální zprávě uvádějí, že představitelé evropských států mají v současnosti pouze dvě možnosti. Buď půjdou napohled pohodlnou cestou beze změn a budou riskovat politickou nestabilitu (tu snad chtějí vážně pouze poslanci v Bruselu), nebo "přehodnotí aktuální směr a zváží změny", které povedou k zásadnímu přenastavení kurzu plavby společné evropské lodi (rozumný člověk by přistoupil na tuto možnost).

Populismus a antiglobalizace

Wardová a Balboni vidí, že ekonomický růst je slabý, míra nezaměstnanosti v některých oblastech je stále vysoká a globalizace nepřináší pouze pozitiva (a to je velice šetrný eufemismus). Samostatnou kapitolou jsou důchody a zdravotní péče, jichž se mnoha lidem nedostává v rozsahu, jaký jim byl slíben. **"Ekonomové si začínají uvědomovat, že řešení tohoto problému spočívající v investicích do dovedností a produktivity s cílem maximalizovat zaměstnanost a potenciální národní důchod, aby byly splněny přísliby starobních důchodů, není politicky průchodné. Žijeme v éře populismu, rostoucího protekcionismu, nacionalismu a tak dále. Jsou lákavější než složitá realita," upozorňují ekonomové z HSBC.

Evropská centrální banka a evropské vlády sice zajišťují určitý ekonomický růst, ale lidé z toho zase tolik nemají a institucím nevěří. To napomáhá rozšiřování populismu a také politice krajní pravice, která sbírá preference například ve Francii nebo v Rakousku.

**"EU je nyní na rozcestí. Může pokračovat v tom, co dělá dnes. Kvantitativní uvolňování jí pomáhá k růstu, který je ale o ničem, a úředníci v Evropské komisi a v celé unii se snaží o další rozšiřování EU - v bankovnictví, na finančních trzích, v politické a fiskální oblasti. To vše ale vede k růstu opozice na národní úrovni," varují ekonomové. "Druhou možností je přehodnocení aktuálního směřování a zvážení změn potřebných pro zlepšení nálady v EU, které by pomohlo při nápravě některých ekonomických problémů," doplňují Wardová a Balboni. Otevřená Evropa je podle nich sice lákavá, ale v době, kdy sílí antiglobalistické tendence, je potřeba se nad některými problémy opět zamyslet.

Jako příklady uvádí HSBC Maďarsko nebo Švýcarsko, kde se lidé obávají omezené kontroly nad imigrací, což potvrzuje, že globalizace není přijímána pouze s otevřenou náručí. Jedním ze způsobů, který není žádnou novinkou, ale mohl by znamenat uklidnění situace a umlčení populistů, je určité omezení volného pohybu osob.

Brexit jako výchovná facka

Podle ekonomů může být výsledek britského referenda spouštěčem změn, které by měly přijít co nejrychleji. "Předpokládáme, že se země Evropské unie budou nadále potýkat s dalšími vlnami kvantitativního uvolňování a rostoucími deficity. To ale není udržitelný stav. Doufáme, že se brexit stane katalyzátorem pozitivních změn. EU by se měla poučit a ve vlastním zájmu zmoudřet. Pokud bude lpět na statu quo, může to znamenat, že odchod Británie spustí dominový efekt a z unie vystoupí další země," uzavírají Wardová a Balboni.

Myšlenky obou ekonomů nejsou převratnými novinkami, o to důležitější ale bude, zda politici v Bruselu budou reagovat s rozumem. Pokud se totiž budou chovat stejně jako dosud, může se při rychlosti jejich reakcí stát, že se vzpamatují až v době, kdy Evropskou unii budou tvořit v podstatě jen Německo a Francie.

Zdroj: HSBC