Čína: Důležitější než velikost je kvalita ekonomiky. Lze komunistickým byznysmenům a statistikům věřit?

Proč je HDP důležitý?

HDP je zřejmě nejdůležitějším měřítkem, které se v současnosti používá pro posouzení kondice jednotlivých zemí. Řídí se jím investoři, když se rozhodují, zda v určitém státě investovat. Spoléhají na něj centrální banky a reflektují jej ve svých politikách. Stejně tak vlády. Může na něm dokonce záviset i jejich osud, vlády mohou stoupat i padat podle toho, jak dokáží ekonomiku svého státu stimulovat k růstu a jak dokáží udržovat hospodářskou stabilitu.

Jednodušší pohled na složitý problém

Navzdory své důležitosti je však HDP abstraktní pojem, který je stále složitější přesně změřit. Ve své nejjednodušší formě se pokouší definovat celkový hospodářský výsledek země tím, že sečte celkovou spotřebu, investice, vládní výdaje a obchodní bilanci (vývoz mínus dovoz). Tento přístup je známý jako výdajová metoda a lze jej vyjádřit následovně: HDP = C + I + G + (X – M) (Consumption, Investments, Government, eXport, iMport).

Ačkoliv existují další metody, toto je základ, podle kterého mnoho zemí včetně Číny (která výdajovou metodu výpočtu HDP a další přístupy přijala v roce 1993) vypočítává svůj hrubý domácí produkt. Koncept je to možná jednoduchý, ale praktické stránky výpočtu HDP jsou komplexní a v posledních letech jejich ucelenost ještě roste. I země OECD poněkud zápasí s tím, jak přesně zachytit nuance moderních technologií a služeb v HDP. V případě Číny je to ještě mnohonásobně těžší.

V zemích OECD tvoří služby více než dvě třetiny HDP. V Číně, kde ekonomika přechází z výrobního a exportního modelu na model založený více na spotřebě a službách, předběhly služby výrobu teprve v roce 2015. Pro tradiční modely výpočtu HDP, které byly navrženy převážně tak, aby měřily výsledky výroby a zemědělství tím, že se sečte veškerá produkce a odečtou se vstupy, to je problém. Spočítat hodnotu a počet bot, triček, plechovek či nákladních aut, které sjedou z pásu, není tak složitý úkol. Je to rozhodně mnohem jednodušší než spočítat hodnotu, kterou do ekonomiky dodává poskytovatel služby, obzvláště v době internetu.

Inovace a nástup nové ekonomiky

V současné době je spotřebitelům nabízeno stále více produktů zdarma nebo za velice nízkou cenu. Jedním z příkladů je Facebook, který uživatelům poskytuje službu zdarma, zatímco firmám nabízí platformu, jak se k těmto uživatelům dostat. Miliony lidí používají denně YouTube s cílem něco se dozvědět, naučit nebo se jen bavit, a to zdarma. Zároveň došlo k proměně tradičního používání některých "produktů". S Airbnb a jinými podobnými aplikacemi se například mění způsob využívání domů jakožto domovů, stávají se z nich totiž jakési hybridní hotely. Z aut se díky aplikacím, jako je Uber, zase stávají neformální taxíky. Z těchto zdrojů je v dnešních modelech pro výpočet HDP reflektována jen velice malá hodnota.

Je také obtížné zachytit dopady postupující inovace. Kupříkladu ceny počítačů klesaly téměř stejně rychle, jako se zvyšoval jejich výkon. Jejich kvalita šla exponenciálně nahoru a současně se cena dostávala z úrovně, kdy si je mohly dovolit jen vládní kruhy, na úroveň, kdy si je může dovolit téměř každý. Roku 1996 publikovala Boskinova komise v USA zprávu, v níž konstatovala, že tím, že se v úvahu nevzalo zlepšení kvality zboží, jako jsou počítače, telefony či fotoaparáty, nadhodnotil americký index spotřebitelských cen inflaci o 1,3 procentního bodu ročně. Podle komise to vedlo k výraznému podcenění růstu HDP.

Od té doby se některé země pokoušejí upravit modely výpočtu HDP tak, aby adekvátně zachytily dopady všech těchto jevů na výkon ekonomiky, ale nadále veskrze platí, že vliv informační éry je cítit všude, jen ne ve statistikách HDP. Dopad služeb a inovací je přitom významně cítit právě v Číně.

(Téměř) nemožný úkol změřit čínský HDP

Čína je obrovská a různorodá země, která rychle prochází strukturálními změnami. Čínský národní statistický úřad, který je za kalkulaci údajů o HDP zodpovědný, používá přibližně tytéž metody jako západní země. Provádí čtvrtletní průzkum osmi odvětví od zemědělství a těžebního průmyslu až po maloobchod a bankovnictví. Každoročně pak provádí širší průzkum šestnácti odvětví. Do průzkumu jsou zahrnuty všechny velké firmy, ale z těch menších je to jen hrstka.

To vše je poměrně přímočaré, nicméně úřad čelí několika obtížím. Asi největší problém je v reflektování méně hmatatelných oblastí nové ekonomiky, obzvláště oněch rychle rostoucích služeb. V mnoha případech jde o služby malých až středně velkých podniků, které jsou v účetních metodách HDP zahrnuty pouze jako vzorek. Příkladem může být čínský sektor internetového obchodu (e-commerce). Ten zažívá v Číně boom a například data společnosti McKinsey naznačují, že do roku 2018 bude větší než americký a evropský dohromady. Více než kdy dříve jsou platby prováděny přes mobily – mobilní platby v posledním čtvrtletí roku 2015 dosáhly 2,8 bilionu USD. Čínský trh e-commerce je obrovský a v některých oblastech je neformální a nedostatečně regulovaný, což měření jeho skutečné hodnoty výrazně ztěžuje.

Do tohoto trhu spadá i významná "ekonomika sdílení". 700 milionů čínských uživatelů chytrých telefonů začíná rychle používat aplikace na spolujízdu, takzvaný couch surfing či crowdsourcing. Aplikace jako Uber a jeho čínský ekvivalent Didi Dache mění vzorce spotřebitelského chování. Ale stejně jako v jiných zemích není aktivita nové ekonomiky dostatečně reflektována v metodách, které Čína v současnosti používá při výpočtu HDP. Náměstek ředitele čínského statistického úřadu Sü Sien-čchun v červenci oznámil, že statistický úřad zvažuje zahrnout tyto oblasti nové ekonomiky do HDP, a podotkl, že hodnota těchto služeb je často podhodnocována nebo zcela vylučována.

Dalším problémem je spolehlivost dat, která statistický úřad získává. Čína například uvalila na firmy i jednotlivce různá kapitálová omezení. Je doloženo, že někteří čínští obchodníci výrazně "nafukují" obchodní data s cílem přinést větší množství čínských jüanů do Číny a více amerických dolarů mimo Čínu, aby tato omezení obešli. Lze to doložit rostoucími rozpory mezi obchodními údaji publikovanými Hongkongem a Čínou – loni v prosinci vykázala Čína vývoz do Hongkongu v hodnotě 45,9 miliardy USD, zatímco Hongkong vykázal dovoz z Číny pouze v hodnotě 23,7 miliardy USD. Čím je rozšířenější toto "falešné účtování", tím jsou údaje o HDP méně spolehlivé.

Moderní Čína si zakládá na kvalitě, nikoli kvantitě

Poté, co se Čína roku 1981 otevřela světu, stala se jeho továrnou. Nejdříve vyráběla trička a boty, ale netrvalo dlouho a pustila se do výroby automobilů, pak léků, poté následovaly elektronika, letadla a prakticky vše ostatní.

Dnes stále více továren produkuje výrobky inovované v Číně, vyrobené v Číně a prodávané v Číně. Na scénu přichází další generace čínských tvůrců a spotřebitelů. Od předchozích generací se v mnohém liší, nejvíce zřejmě svým vzděláním. V roce 2015 se v Číně přihlásilo ke studiu vědeckých oborů a technologií jedenáct milionů studentů, a to na 1 500 vysokých školách a univerzitách. Před deseti lety mnohé z těchto škol ani neexistovaly. 31 % čínských studentů bakalářských programů studuje technické obory (ve srovnání s 5 % v USA). V roce 2013 studovalo 413 000 studentů v zahraničí a v tomtéž roce se 353 000 studentů ze zahraničních univerzit vrátilo. V Číně bude brzy pracovat 200 milionů absolventů vysokých škol. Tito absolventi jsou podporováni rostoucími výdaji na výzkum a vývoj. S výjimkou USA vydává Čína na výzkum a vývoj nejvíce peněz na světě.

Uvedené změny (schopnější učitelé, kvalitnější školy, více příležitostí) mohou vést k silnější ekonomice a lepší kvalitě života, aniž by se to odrazilo v přehledech zasílaných statistickému úřadu. Tyto změny mohou podpořit kvalitnější výzkum a inovace, což může vést k výrobě dokonalejších, ale levnějších chytrých telefonů nebo jakéhokoli jiného zboží. Zatímco cenu a počet chytrých telefonů, které budou nakonec vyrobeny a prodány, spočítat dokážeme, jak zohledníme přidanou hodnotu většího množství kvalitních učitelů, výzkumu a vývoje, zvláště když nové produkty jsou levnější než jejich starší verze, ale přidávají do ekonomiky hodnotu svými vylepšenými funkcemi a v konečném důsledku i spokojenějšími spotřebiteli?

Jak přesné jsou údaje o čínském HDP?

Posoudit skutečnou úroveň čínského HDP je obtížné, protože získat spolehlivá data – zejména ta týkající se nové ekonomiky – není jednoduché. Svou poznámkou z roku 2007 Li Kche-čchiang naznačil, že nejlepší je měřit čínský ekonomický výsledek tak, že se podíváme na objem nákladní železniční dopravy, spotřebu elektřiny a bankovní půjčky. Od té doby několik ekonomů vytvořilo Li Kche-čchiangovy indexy, které dělají přesně toto, a mnohé z nich poukazují na současný růst kolem 3 %. To je méně než polovina vykazovaného růstu lehce pod 7 %. Li však svou poznámku pronesl v roce 2007. Od té doby se ekonomika radikálně posunula směrem ke službám. To s sebou přineslo tlak na snížení nákladní dopravy a spotřeby elektřiny, protože čínské vlaky přepravují hlavně uhlí. Toto uhlí pohání elektrárny a hnací jednotky onoho upadajícího těžkého průmyslu.

Jiné nezávislé pokusy změřit čínskou ekonomiku přinesly smíšené výsledky. Společnost Bloomberg se o to pokouší tak, že vezme v úvahu vážený průměr průmyslové výroby, maloobchodní tržby, investice do dlouhodobého majetku, vývoz a výrobu elektřiny. Tento index celkem dobře koresponduje s oficiálními údaji a od roku 2008 se od nich v průměru odklání jen o 0,3 procentního bodu. Jiní přicházejí s mnohem nižšími odhady, například společnost Capital Economics odvozuje, že roční růst čínského hospodářství osciluje okolo 4,5 %.

Je potřeba počítat s tím, že jednotlivé složky těchto indexů mohou být nepřesné (jak jsme viděli u údajů týkajících se dovozu a vývozu), takže je pravděpodobně rozumné vzít si radu Li Kche-čchianga k srdci a údaje o čínském HDP používat jen "pro orientaci".

Co to znamená pro investory?

Je jasné, že když je tak obtížné ověřit makroekonomické údaje (data "shora dolů"), důležitost důkladné analýzy "zdola nahoru" je ještě významnější. Chcete-li v takovém prostředí porozumět firmě, do níž zvažujete investici, vyžaduje to více než jen analýzu jejího finančního výkonu. Než se příliš soustředit na pravděpodobně nespolehlivé makroekonomické údaje, ucelený pohled na danou firmu získáte tak, že si uděláte jasnou představu o jejích konkurentech, zákaznících, dodavatelích a prostředí, v němž funguje.

Zdroj: Fidelity International