US MARKETOtevírá v 15:30
DOW JONES-0,32 %
NASDAQ+0,05 %
S&P 500-0,01 %
ČEZ+0,49 %
KB+0,20 %
Erste+0,32 %

Úsporná opatření mohou zarazit ekonomické oživení v Evropě

Déle něž rok se evropské vlády snaží o razantní rozpočtové škrty. Eurozónu však začal vedle dluhové krize obcházet další "strašák", a to hrozba recese. Úspory, kam jen oko dohlédne, situaci nyní ještě zhoršují. Vzaly evropské špičky problém za špatný konec?

Redakce IW
Redakce IW
5. 9. 2011 | 12:00
Nezaměstnanost

Mohutné prosazování úsporných opatření bylo logickou reakcí na rozmáhající se dluhovou krizi. Mělo především za úkol zabránit destabilizaci evropského bankovního systému.

Vládní škrty v zemích eurozóny však provází neochota ECB stimulovat ekonomiku, na rozdíl od Spojených států, kde Fed doposud prosazoval politiku kvantitativního uvolňování. **ECB naopak letos již dvakrát zvýšila základní úrokovou sazbu, protože se bojí možné inflace.

Zopakují evropské banky scénář z roku 2008?

Škrty podrývají hospodářský růst

Úsporná opatření odsála z evropských ekonomik stovky miliard, které mohly zabránit vzniku recese. Ekonomické zpomalení bude mít negativní dopad na vládní příjmy a vyvolá zvýšenou poptávku po vládou poskytovaných službách. Především pro země jako Španělsko nebo Itálii to bude znamenat velké riziko nedostatku peněz na dosažení naplánovaných rozpočtových cílů.

V Americe se řeší stejné dilema. Hledá se způsob, jak zabránit masivnímu navyšování federálního dluhu, aby přitom přijatá úsporná opatření neochromila už tak chatrný ekonomický růst.

Nově jmenovaná "oddlužovací" komise složená ze zástupců obou politických stran má za úkol najít nejpozději do konce listopadu prostor pro ušetření 1,2 bilionu USD v rámi rozpočtu. Úkolem Bílého domu je proto v současnosti kompromis mezi snižováním zadlužení a příslibem vytvoření nových pracovních míst. Ve čtvrtek v Kongresu prezident Obama odhalí své plány v této oblasti. Rizika spojená s velkými státními jsou ovšem závažnější v Evropě. Dluhopisové trhy již trestají předlužené země (ale i eurozónu jako celek) vyššími požadovanými výnosy, což ekonomikám značně prodražuje úvěrové financování. Věřitelé vyvíjejí tlak na vlády, které jim musejí dokazovat, že mají své deficity pod kontrolou a že jsou své účty schopny splácet.

Ale rychlé a agresivní škrty, například snižování platů, propouštění a zvyšování daní, zanechávají negativní stopu na tempu ekonomického růstu.

Je potřeba myslet na dopady nutných úspor

Když před dvěma lety začalo krachovat Řecko, bylo přijetí úsporných opatření nezbytně nutné, aby se rychle zabránilo šíření dluhové nákazy napříč kontinentem, především na velké evropské ekonomiky. Analytici a ekonomové potvrzují, že míra zadlužení některých ekonomik je již neudržitelná, a také se obávají o "zdraví" bank držících dluhopisy periferních ekonomik. Avšak tento jednostranný přístup nepočítal s dopadem úsporných opatření na hospodářský růst.

Například ke Španělsku, kde se parlament v zájmu posílení důvěry investorů snažil dohodnout na výši limitu vládního deficitu, se někteří analytici dnes staví skepticky, protože jsou toho názoru, že Španělsko na své neduhy zvolilo špatný lék.

Španělský dluhový strop zůstává dokonce níže než limit Německa – nejsilnější evropské ekonomiky a světového benchmarku, co se týče kreditního rizika. Jenomže španělská míra nezaměstnanosti dosahuje dvojnásobku americké hodnoty, která sama o sobě je dost hrozivá. A jak tvrdí někteří ekonomové, země teď ze všeho nejvíce potřebuje nastartovat růst, ne ho podrývat!

Zdroj: Washington Post

Dluhová krizeEurozónaNezaměstnanostŠpanělsko
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Průzkum Bank of America: Nálada na trhu se zlepšuje, fondy ale vysílají prodejní signál

Průzkum Bank of America: Nálada na trhu se zlepšuje, fondy ale vysílají prodejní signál

17. 7.-Andrej Rády
Světové akcie