Je ještě ropa pro USA zásadní? Jak se to vezme

Podle zprávy ekonomů Christiane Baumeisterové a Lutze Kiliana nyní tento vztah cen v ekonomice, HDP a ceny ropy nefunguje. "Podle naší analýzy představoval pokles ceny ropy skrze růst spotřeby stimul na úrovni asi 0,7 procentního bodu růstu reálného HDP a dodatečný stimul kolem 0,04 procentního bodu díky zmenšujícímu se deficitu v obchodu s ropou. Tento podpůrný efekt byl ale do značné míry kompenzován snížením reálných investic do ropného průmyslu, které bylo dvakrát výraznější než při poklesu ceny ropy v roce 1986. Takže výsledný pozitivní efekt poklesu ceny ropy na ekonomiku USA byl prakticky nulový," píší ekonomové.

Individuální spotřebitel sice může pokles ceny ropy vítat, ale pro ekonomiku je důležité, zda jde o zemi, která ropu dováží, nebo vyváží. Pro země, jako je například Venezuela, je pokles ceny ropy doslova pohromou, u zemí, které ropu nemají, ačkoli jí spotřebovávají hodně, je to naopak. Vzhledem k boomu v těžbě z břidlic je situace v USA poněkud specifická, protože velká produkce i spotřeba výkyvy ceny vyvažují.

Vítěz voleb stále nejasný

V minulosti byla cena ropy i docela dobrým indikátorem možného výsledku presidentských voleb. Ani to však již neplatí. Když byly USA čistým dovozcem černého zlata, byla situace jasná - nízká cena ropy znamenala lepší náladu, dnes by tedy hrála do karet Hillary Clintonové. Jenže od doby, kdy se USA staly jedním z největších producentů ropy a v těžebním průmyslu působí hodně lidí, je dopad nízké ceny suroviny jiný.

Mnoho lidí sice vítá nízké ceny, na druhou stranu ale také řada z nich přišla o práci, což je řádově horší situace než vysoké ceny. V politice hrají roli jak ceny, tak zaměstnanost. Propad cen ropy tak misky vah nakonec jednoznačně nepřeváží ani na jednu stranu, ze situace tak mohou těžit jak Clintonová, tak Trump.

Ropa tak, zdá se, ztratila své výjimečné postavení v hodnocení americké ekonomiky, paradoxně kvůli tomu, že se stala důležitou součástí průmyslu USA.

Zdroj: Bloomberg