Centrální bankéři na pranýři ekonomů

Kenneth Rogoff přirovnal poměry v americké centrální bance a chování centrálních bankéřů ke "královskému dvoru ve Versailles před francouzskou revolucí". Sám byl sice kritizován za to, že je za stažení velkých bankovek z oběhu, ale nejde mu o to, aby lidé neměli vůbec přístup k hotovosti; chce pouze omezit oběh bankovek s velkými nominálními hodnotami. Právě "válka s hotovostí" je společně s odkupy aktiv a nízkými sazbami aktuálně prosazovanou politikou velkých měnových autorit.

Jason Cummins se vyjádřil v tom smyslu, že návrhy na zrušení hotovosti, rozšíření záporných úrokových sazeb a hry s inflačními cíli dělají z centrálních bank "Frankensteinovu laboratoř monetární politiky". Lidé jsou již podle Cumminse těmito experimenty unaveni. Veřejnost by prý byla zděšena, kdyby věděla, jak nekompetentní jsou domnělí odborníci na monetární politiku.

Pokud se něco v centrálních bankách nezmění, "za deset let nebudeme mít nezávislé centrální bankéře", míní Cummins, podle kterého je jedním z největších problémů fakt, že centrální bankéři získali statut vševědů (kdysi za Alana Greenspana), kteří vědí (logicky) více než ostatní. Jenže skutečnost je úplně jiná, například udržení inflace na nízké úrovni před krizí byla spíše náhoda. "Tvářili jsme se jako nejchytřejší lidé na planetě. Akorát jimi nejsme," říká Cummins.

Problémem je také fakt, že veřejnost příliš řeší sazby, respektive to, kdy a jakým směrem se budou hýbat, namísto toho, aby si uvědomila, že centrální bankéři nedokáží naplnit ani své základní cíle, jako jsou nezaměstnanost, ekonomický růst a inflace. "Starosti o to, zda Fed v září zvýší sazby, byly šílenství. Proč se na tyto diskuze nevykašlat a raději zkrátka nepočkat na to, až se inflace dostane na 2 %?" ptá se ekonom.

Záporné sazby jsou nebezpečné

Cummins má sice pravdu, ale v USA se alespoň řeší, zda budou sazby 0,5 %, nebo více. Ve zbytku vyspělého světa jsou sazby pod nulou, což je ještě větší problém a zároveň důkaz bezradnosti centrálních bankéřů. Jejich snaha o zmírňování vlivu špatných ekonomických dat na trhy vede k tomu, že jsou trhy nakonec stále více zranitelnější, pokud jde o případné ekonomické šoky.

Matt King ze Citigroup upozorňuje na to, že pod zástěrkou stability to vře. Přínosy extrémně uvolněné monetární politiky se vytrácejí, protože intervence prakticky vylučují vliv fundamentů na trhy, a investoři tak nemohou těžit z diverzifikace a alokace aktiv mezi více tříd investic.

"Podle mě nyní jednoznačně zjišťujeme, že záporné sazby nemusejí pomoci, že spíše mohou uškodit, Může to být kontraproduktivní opatření," říká profesor John Taylor. Potenciálním problémem je podle něj to, že strategie zpoplatnění části rezerv bank zhoršuje dostupnost úvěrů.

"Naše makroekonomické modely ve skutečnosti nejsou schopny zpracovat chování finančního sektoru," míní Taylor, podle kterého vyspělé země z nedostatku poptávky netrpí tak, jak se tvrdí, a více důrazu by se mělo klást na jiná opatření, než jsou úrokové sazby.

Fed podle něj reaguje na dění na trhu pomalu. Nelíbí se mu ani striktní lpění na 2% inflačním cíli. "I když jsou inflační cíle v pořádku, centrální banky by neměly mít pocit, že pod dvěma procenty musí být pedál plynu přitlačený k podlaze. To mi dělá největší starosti," uzavírá Taylor.

Zdroj: Nasdaq.com, Bloomberg, Reuters