Ekonomika USA nefunguje, ale tamních milionářů rychle přibývá

Za sedmdesát let od roku 1916, kdy John D. Rockefeller jako první Američan překročil v bohatství jednu miliardu dolarů, vzrostl počet miliardářů na 44. Za posledních 30 let ale jejich počet vzrostl více než 11násobně. Jen za posledních pět let jich přibyla rovná stovka. Lze říci, že miliarda před sto lety byla něco jiného než dnes, ale rychlost růstu extrémně bohatých lidí je přesto zarážející.

Jak je vidět z přiloženého obrázku od Boston Consulting Group, prakticky každá skupina milionářů v posledních pěti letech poměrně rychle vzrostla a celkově narostl počet milionářů v USA o vice než 41,5 %. Počet lidí s investičním majetkem větším než 100 milionů v roce 2015 překročil hranici 10 tisíc, ale největší procentuální přírůstek za pět let zaznamenala skupina s majetkem od 20 milionů do 100 milionů dolarů. Absolutně nejvíce, více než 2 miliony lidí, logicky přibylo ve skupině s majetkem přes jeden milion dolarů.

Je zajímavé, že (podle průzkumu společnosti Phoenix Marketing International) lidí s majetkem přes pět milionů bylo loni již více než jeden milion, tedy o 5 % více než v roce 2014. Právě posledně zmiňovaná skupina je zajímavá poměrně volatilním vývojem. Mezi lety 2003 a 2004 vzrostl počet jejích příslušníků o 31 %, aby po recesi klesl za dva roky o 22 %. Této skupině k růstu pomáhá nízká inflace a zisky na kapitálových trzích, které vedou k prodejům podniků nebo realizaci akciových opčních programů.

Asi nikoho nepřekvapí, že mezi milionáři se stále více daří ženám, přičemž až 80 % z nich pochází právě z USA. Jen 19 % z nich si vydělalo tento majetek samo, ale celkově již neplatí, že ženy jsou jen manželkami bohatých. Mezi milionáři s 25 miliony dolarů a více až 62 % tvoří páry, které se na vydělávání peněz podílejí podobnou měrou. V roce 2012 to bylo jen 39 %.

Dalším trendem u bohatých je mládnutí. Není to zatím tak, že by byli mladí bohatší než ti starší, ale jejich počty se ve stejných skupinách vyrovnaly, což v minulosti nebylo obvyklé. Je patrný dopad technologií a sociálních médií, tedy sektorů, z nichž pocházejí tito mladí milionáři, ale změna nastává také v tom, jak a kam investují. Mladí kladou více důrazu na sociálně odpovědné investování a neštítí se charity. Zajímavostí je také velký zájem mladých lidí o investování do umění.

Jedním z typických rysů bohaté, respektive kapitalistické společnosti je fakt, že bohatí se stávají stále bohatšími, což se projevuje zejména po krizových letech. Z hlediska geografického se sice díky technologiím podařilo nastartovat růst ve městech, jako jsou Dallas, Houston nebo San José, ale bohatství se stále drží na pobřežích. Přestože politikům vadí, že 400 nejbohatších Američanů má větší majetek než 61 % nejchudších v zemi, trend bohatnutí bohatých bude pokračovat. Důvodem je i to, že například zmiňovaná skupina lidí s bohatstvím nad 5 milionů má nyní přístup k takovým aktivům, na která chudší nedosáhnou.

Bohatství nejsou jen radosti, ale i starosti

S bohatstvím přichází také odpovědnost a poměrně unikátní, ale zato velice reálné obavy. Bohatí lidé mají strach nejen o své bohatství, ale také z izolace, z toho, jak jim to změní život, zda bude jejich potomstvo mít nějakou motivaci vést plnohodnotný život a podobně. "Je poměrně překvapivé, jak konzistentní a upřímní jsou respondenti v otázkách týkajících se jejich dětí," říká psycholog Robert Kenny ze společnosti North Bridge Advisory Group.

Na podobné problémy se stále častěji zaměřují poradenské společnosti, které se snaží bohatým lidem pomoci s plánováním budoucnosti a rozumným využitím majetku. Tyto programy nabízejí základy, pokud jde o sestavování rozpočtu, investování a plánování, ale také pomáhají rodinám řešit jejich bohatství tak, aby to pomohlo i budoucím generacím. "Největší obavy klientů se týkají toho, jaký bude mít jejich bohatství dopad na další generace," říká Charlie Mueller ze společnosti Northern Trust.

Dalším zajímavým jevem je to, že ne všichni bohatí lidé se cítí finančně nezávislí. "Mluvím s lidmi, kteří mají majetek mezi 5 a 20 miliony dolarů, ale nepovažují se za finančně nezávislé," říká Anthony McEahern z Wells Fargo Private Bank. Zní to divně, ale v prostředí nulových sazeb a očekávaných nízkých výnosů z investic to není až tak nelogické. Pokud bychom od portfolia složeného z 60 % akcií a 40 % dluhopisů očekávali roční výnos kolem 5,5 %, při pěti milionech dolarů investičního majetku to dělá ročně 275 000 dolarů před zdaněním. "Zvláště pro ty, kteří jsou v důchodu a nemají dobrou penzi nebo jakýkoli jiný příjem, takže musejí vyžít z výnosů svého portfolia, to znamená, že se budou muset uskromnit," říká Lisa Shalett z Morgan Stanley Wealth Management.

Takoví lidé tedy musejí přehodnotit svůj životní styl. Pokud se nechtějí přizpůsobit nižším výdajům, musejí často zvážit prodej nějakého majetku, většinou nemovitosti. "Klienti mají často více nemovitostí a jejich provoz není levný. Mohou je prodat či pronajmout. Pokud je dům nebo byt v dobré lokalitě, může se z díry na peníze stát zdroj příjmů," říká Anthony McEahern.

Často zmiňovanou obavou jsou veřejný život, média a nedostatek soukromí jako faktory spojené s bohatstvím. Podle Charlieho Muellera je vypracování bezpečnostního plánu stejně důležité jako plánování finanční. "Lidé mohou vyrůstat ve velkém bohatství, ale v konečném důsledku si nemohou koupit to, jak se k nim bude chovat okolí," doplňuje Robert Kenny. Bohatství je tedy hezká věc, ale všechno si za něj nekoupíte.

Zdroj: Barron's