ČNB na březnovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky, exit z kurzového závazku může od dubna přijít kdykoli

Rada ČNB zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že nepřipustí posílení koruny na úrovně, které by již nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 EUR/CZK". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz české měny pohybovat podle nabídky a poptávky.

V únoru ČNB zveřejnila zaktualizovanou makroekonomickou prognózu. V ní snížila odhad růstu české ekonomiky v letošním i v příštím roce na 2,8 %. V předchozí listopadové prognóze počítala ČNB v letech 2017 a 2018 s růstem HDP o 2,9 %.

Odhad vývoje inflace v prvním čtvrtletí 2018 banka minulý měsíc zvýšila na 2,5 % z 2,4 %. Pro druhé čtvrtletí 2018 odhad ponechala na 2,3 %. Růst inflace přitom koncem loňského roku výrazně zrychlil a meziroční míra růstu cen se dostala k dvouprocentnímu cíli ČNB. V únoru vystoupila meziroční inflace na 2,5 %. Podle prognózy ČNB budou podmínky pro udržitelné plnění inflačního cíle i do budoucna splněny počínaje zhruba polovinou letošního roku.

Ministerstvo financí ve vlastní prognóze minulý měsíc zlepšilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 % z listopadových 2,5 %. V roce 2018 ekonomický růst podle prognózy ministerstva financí mírně zpomalí na 2,4 %.

Na začátku roku výrazně vzrostly spekulativní pozice v české koruně, na což musela banka reagovat devizovými intervencemi. V lednu ČNB na devizovém trhu za nákup eur utratila přibližně 391 miliard korun, což byl nejvyšší měsíční objem intervencí od jejich zahájení v listopadu 2013. O výši únorových intervencí bude ČNB informovat v pátek 7. dubna.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po zasedání banky prohlásil, že konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoli po konci takzvaného tvrdého závazku, tedy od dubna. Výsledek rozhodnutí bude oznámen bezprostředně. Guvernér zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku. Pro návrat do standardního režimu měnové politiky je dle jeho slov klíčové následné udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle ČNB.

Rusnok také na dotaz novinářů uvedl, že o ukončení závazku se na čtvrtečním zasedání nehlasovalo, okolnosti i časování exitu však byly diskutované. Guvernér zároveň zopakoval, že kurz koruny po ukončení intervencí může kolísat oběma směry, ČNB bude připravena jeho případné nadměrné výkyvy po ukončení kurzového závazku zmírňovat svými nástroji.

Analytici počítají s tím, že platnost kurzového závazku byla potvrzena naposledy

Podle ekonoma z Komerční banky Viktora Zeisela ČNB platnost kurzového závazku potvrdila pravděpodobně naposledy. "Na příštím zasedání bychom se podle našeho odhadu dalšího prodlužování dočkat neměli. A to ať už to bude pravidelné měnověpolitické zasedání 4. května, nebo zvláštní zasedání v průběhu dubna. Inflace se totiž nachází vysoko nad dvěma procenty a naše prognóza i výhled ČNB ukazují, že by se nad inflačním cílem měla udržovat i v následujícím roce a půl,“ uvedl ekonom.

"Je nutné si uvědomit, že ač intervenční režim brzy skončí, „stále se nacházíme v poločase zápasu, jehož výsledek je stále nejistý. Vzhledem k tomu, jak koruna přitahuje spekulanty, je těžké předpovídat, kam měna po ukončení intervencí skutečně zamíří. Proto si myslím, že ČNB nyní spíše mlží a nechá spekulanty ještě nějaký měsíc koruny nakupovat. Na konci roku by se pak koruna mohla ustálit na hodnotě okolo 25 korun za euro," uvedl hlavní analytik tginvest.cz Petr Vlasák.

Michal Brožka z Raiffeisenbank očekává konec kurzového závazku v průběhu druhého čtvrtletí, pravděpodobně během obchodního dne. "Je možné, že ČNB bude vyčkávat na další data z ekonomiky, například inflaci 10. dubna, a také na úpravu prognózy. Stejně tak je možné, že v bankovní radě převáží názor, že již není na co čekat, a tak exit přijde v řádu několika málo dnů," uvedl.

"Pravděpodobnost exitu v první polovině dubna je podle nás vysoká. Oznámení konce závazku může přijít nejen ve čtvrtek, kdy se bankovní rada ČNB pravidelně schází, ale i kterýkoli jiný den, jelikož o konci závazku může bankovní rada rozhodnout na mimořádném jednání. Vzhledem k tomu, že potřeba překvapit trh se již snižuje, padne rozhodnutí patrně na některém čtvrtečním jednání bankovní rady," míní hlavní ekonom ING Jakub Seidler. "Zároveň se také nedomníváme, že ČNB oznámí konec závazku o víkendu, případně během svátku. Takto by se s korunou začalo obchodovat nejdříve na asijských trzích následující pracovní den. To však není hlavní trh pro korunu, je na něm menší likvidita, a kurz by se tak mohl snadno dostat na extrémní úrovně. Zároveň v kontextu kurzového závazku není příliš potřeba dávat trhu čas na to, aby se na situaci připravil. K tomu dochází například při zveřejnění výsledků evropských zátěžových testů bank, kdy se společně s nimi zveřejňuje řada materiálů, a trhu se tak dává během víkendu čas, aby si je mohl nastudovat a jeho reakce nebyla unáhlená. Konec kurzového závazku však není tento případ. ČNB by tak příliš nezískala tím, kdyby konec závazku oznámila mimo tržní hodiny, naopak by se vystavila riziku větší fluktuace koruny a potřeby zasáhnout. Řada tržních hráčů patrně očekávala konec závazku již dnes, jelikož koruna po tiskové konferenci oslabila na úroveň 27,2 EUR/CZK."

"Z našeho pohledu se zvýšila šance, že ČNB ukončí závazek na začátku druhého čtvrtletí. A to klidně může být již v sobotu či v jakýkoli následující den. Pro odklady není podle našeho názoru důvod," nesouhlasí s vyloučením víkendových dnů analytik Jiří Polanský z České spořitelny. "Inflace je nad cílem, inflační výhled je pozitivní a ČNB musí silně intervenovat ve prospěch udržení závazku. V tomto ohledu může být důležité, že banka nemusí čekat na další měnověpolitické zasedání (květen), ale může závazek ukončit jakýkoli den. O záporných sazbách se nemluvilo. Šance na jejich zavedení vidíme stále jako relativně malé, s časem se navíc snižují. ČNB by je mohla použít jako doplňkový nástroj během exitu, ale to chápeme jako krajní řešení v případě extrémního přílivu spekulativního kapitálu, který po exitu nečekáme."

"Koruna se dostala vůči euru na nejslabší úrovně od loňského června, kdy ji zasáhl brexit. Předpokládáme, že česká měna tyto ztráty brzy umaže a vrátí se k hodnotě kurzového závazku, než ho ČNB zruší. Čtvrteční pohyb je však ukázkou toho, jak nestabilní může kurz koruny vůči euru být kvůli přítomnosti spekulativního kapitálu," doplnil ekonom z Komerční banky Marek Dřímal.

Zdroj: ČNB, ČTK