Změna v obchodní politice Číny: Začínají Washington a Peking psát novou kapitolu?
Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v USA přinesla poměrně zásadní obrat v americko-čínských obchodních vztazích.
Není to tak dávno, co Donald Trump v rámci předvolební kampaně ostře vystupoval proti čínským obchodním praktikám, zejména proti měnovým manipulacím. Podle něj Čína cíleně oslabovala svoji měnu, aby zajistila svým exportérům neférovou konkurenční výhodu.
Tento týden ale obrátil o 180 stupňů. Možná si konečně uvědomil, že k získání nálepky měnového manipulátora by Čína musela nejprve naplnit všechna hodnotící kritéria amerického ministerstva financí. A to se v poslední době rozhodně nedělo, jelikož Čína intervenovala v zájmu posilování jüanu, tedy v opačném směru, než zní kritérium pro manipulátora s měnou v zájmu exportu ze země.
V případě obvinění z dumpingových cen oceli je Čína v poněkud ošemetnější situaci. Její vláda totiž poměrně otevřeně dotuje své vývozce, kteří zásobují světový trh levnou ocelí a tlačí na pokles cen. Řada zemí proto zavedla antidumpingová vyrovnávací cla na čínské exporty (včetně EU). Všeobecně se očekává, že Bílý dům v nejbližší době vydá další exekutivní příkaz, jež by měl být zaměřen na země vyvážející levnou ocel do USA.
Zatím ale vše celkově nasvědčuje tomu, že se Donald Trump bude chtít vydat cestou bilaterálních obchodních vztahů a že případný protekcionismus zacílí pouze na konkrétní země. Plošný přístup, například v podobě přeshraniční daně (border adjustment tax, de facto 20% clo) by totiž mohl vyvolat řadu odvetných opatření.
Trump se proto raději zaměří na vybrané státy, jež na obchodě s USA výrazně vydělávají (kladná obchodní bilance s USA) a mají slabší vyjednávací pozici. Čína proto ve snaze vylepšit obchodní vztahy přislíbila americkým investorům a zemědělským vývozcům (hovězí, obilí) snadnější přístup na svůj trh.
