ECB a inflace: (Zatím) nekonečný příběh
Po krátkodobém vzedmutí inflace se její meziroční míry v zemích eurozóny opět drží v uctivé vzdálenosti od 2% cíle Evropské centrální banky. Co to může znamenat pro její politiku?
Slabé inflační tlaky jsou do jisté míry způsobeny anemickým růstem mezd. Navzdory tomu, že například v Německu (ale i v Česku) je velice nízká míra nezaměstnanosti a pracovní trh je relativně "utažený", stále nedochází k odpovídajícímu růstu platů. Data za první čtvrtletí sice vzbuzují mírný optimismus, když vyjednávané mzdy v Německu meziročně vzrostly o 2,8 % (pětiletý průměr 2,5 %), je ale potřeba ověřit, zda se nejednalo o jednorázovou anomálii a zda skutečně dochází ke zrychlování růstu mezd.
Pomalý růst platů dělá vrásky především ECB, pro kterou je inflace klíčová z hlediska nastavení její politiky. Inflace sice fluktuuje poblíž cíle, ovšem je stále pod ním a nelze říci, že se jedná o trvalý a nezvratný vývoj. Míra inflace se navíc musí udržet na 2 % i bez značně uvolněné měnové politiky.
Co tedy čekat od ECB na jejím červnovém zasedání? Jsme toho názoru, že banka bude jen velice postupně a opatrně upravovat svoji komunikaci. Nečekáme žádné zásadní změny v nastavení měnové politiky. Sice dochází k ekonomickému ožívání eurozóny a sentiment firem i domácností šplhá na několikaletá maxima, inflace ale stále není taková, jakou by ji ECB chtěla mít.
Očekáváme, že ECB nyní bude vnímat rizika jako více vyvážená, či dokonce neutrální a že otevře debatu o tom, kdy a jak by měla ukončit program kvantitativního uvolňování (QE). Pokud bude ekonomicky vývoj nadále příznivý, mohlo by být další omezování QE oznámeno již v září. V základním scénáři počítáme s tím, že banka bude pokračovat v nákupu aktiv ve stávajícím objemu 60 miliard eur měsíčně do konce roku 2017 a poté začne nákupy postupně lineárně utlumovat. Celkově by tak ECB měla QE ukončit v polovině roku 2018.
Pokud jde o úrokové sazby, ECB opakovaně uvedla, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni po delší dobu a rozhodně za horizont, ve kterém se počítá s nákupy aktiv. To prozatím vylučuje možnost zvyšování sazeb. Poměrně často se ale spekuluje o tom, že by ECB mohla tuto formulaci ze svého písemného stanoviska vynechat, čímž by si otevřela dveře pro dřívější zvyšování úroků.
Je navíc vysoce nepravděpodobné, že by ECB musela v blízké budoucnosti sazby naopak snižovat. Očekáváme, že pokud nedojde k nějakému zásadnímu oživení eurozóny, především inflačních tlaků, nebo se neukáže, že záporné úrokové sazby mají výrazně negativní dopad na finanční sektor, ECB zvýší úrokové sazby v druhé polovině roku 2018, přičemž se bude jednat o jeden technický posun výše v rozsahu 15 bazických bodů.
