SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Francouzi si za příštího prezidenta zvolili Emmanuela Macrona

---

Jaká byla situace před druhým kolem voleb

Emmanuel Macron v prvním kole voleb získal 23,9 % hlasů, Marine Le Penová do druhého kola prezidentského klání postoupila s podporou 21,4 % voličů. Dosluhující prezident François Hollande označil krajní pravici za riziko pro zemi a vyzval občany, aby volili Macrona. Podporu vyjádřili Macronovi také neúspěšní kandidáti z prvního kola voleb François Fillon a Benoît Hamon. Průzkumy Macronovi pro druhé kolo přisuzují zhruba 60% podporu voličů.

Případné vítězství Marine Le Penové by těžce dopadlo na euro i akciové trhy. Le Penová se totiž netají tím, že by ráda Francii vrátila vlastní měnu a vyvázala ji z područí Bruselu. V rozhovoru s agenturou Reuters Le Penová tento týden uvedla, že by chtěla opustit projekt eura do dvou let.

Svět podle Marine Le Penové

Le Penová vystupuje jako hlas nacionalismu bránící národní identitu a obyčejné Francouze před hrozbami globalizace. Kontroverze Le Penové však nespočívá primárně v samotných volebních tématech, nýbrž v tom, jaká navrhuje řešení. Ve hře jsou takzvaný inteligentní protekcionismus v podobě 3% cla na veškerý dovoz s možností doplnění o další opatření na individuální úrovni, obnovení hraničních kontrol, omezení imigrace na 10 tisíc osob ročně a dodatečné zdanění zahraničních pracovníků nebo snaha o vyvedení Francie z NATO a eurozóny a vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie, upozorňuje Roman Sedmera, analytik z České spořitelny.

"Le Penová počítá s dodatečnými příjmy státního rozpočtu vyplývajícími z odchodu země z Evropské unie. Francie je sice v Evropské unii čistým plátcem, matematika Le Penové ale nesedí. Příjmy totiž nekryjí výdaje, a to ani ve střednědobém horizontu. I Britové již pochopili, že odejít z EU nelze ze dne na den a že ani přestat přispívat do rozpočtu EU nelze hned. Rozhodnutí opustit unijní struktury s sebou navíc nese i jisté dodatečné náklady v podobě účtu za 'rozvod', který se v případě brexitu odhaduje až na 50 miliard liber," pokračuje Sedmera.

Případná redenominace 80 % francouzského dluhu (přibližně 1,7 bilionu eur pod francouzským národním právem) do znovuzavedeného franku v konverzním poměru 1:1 by věřiteli byla vnímána jako default a měla by pravděpodobně za následek řadu mezinárodních žalob. Některé hlasy se proto návrh nezdráhají označit za pokus o největší krádež v dějinách.

Právě radikálnost návrhů Marine Le Penové ale výrazně snižuje šanci na jejich případnou realizaci v případě, že by Le Penová z voleb vyšla vítězně. Návrhy by totiž musel podporovat i parlament, v němž Le Penová nyní nemá dostatek spojenců. Dvoukolové parlamentní volby se budou konat 11. a 18. června, ani v nich se ovšem velký úspěch krajní pravice nečeká.

Jak navíc upozorňuje Anna Stupnytska, ekonomka z Fidelity International, proti Marine Le Penové hraje také velmi silná podpora eura mezi Francouzi. Na konci loňského roku projekt eura podporovalo 68 % Francouzů, zatímco proti jednotné evropské měně jich bylo 29 %.

Podpora eura v zemích EU (listopad 2016), zdroj: Eurobarometer

"V odhadování výsledků druhého kola prezidentských voleb zatím průzkumy ve Francii nikdy nezklamaly. K vítězství Marine Le Penové by bylo potřeba, aby účast jejích voličů dosáhla nejméně 90 % a účast Macronových klesla pod 56 %. To je ale nepravděpodobné. A ani vítězství Le Penové by zřejmě neznamenalo takzvaný Frexit, ačkoli její úspěch by byl dostatečně velkým šokem na to, aby ve Francii dokázal spustit recesi a na globálních trzích výprodeje," upozornila v týdnu před volbami Jana Steckerová, ekonomka z Komerční banky.

Svět podle Macrona

"Program Emmanuela Macrona slibuje deregulaci trhu práce, která by měla vést k poklesu míry nezaměstnanosti ze současných 10 % na 7 % v roce 2022. To je však podle našeho názoru příliš optimistické," upozorňuje Steckerová. "Macron slibuje i snížení daňové zátěže, a to domácnostem i firmám. Jeho kroky by podle ekonomů ze Société Générale měly vést k vyššímu růstu HDP. Spotřeba domácností by totiž měla narůstat ve světle nižších daní, růstu reálných mezd a lepší situace na trhu práce. Inflace by v důsledku jeho reformy pravděpodobně zvolnila. Pokud jde o deficit veřejných financí, měl by podle Macrona dosáhnout v roce 2020 jednoho procenta (v roce 2016 činil 3,4 % HDP). To se vhledem k pouze mírné fiskální konsolidaci, kterou navrhuje, zdá být příliš ambiciózní."

"Vítězství Emmanuela Macrona by pro finanční trhy znamenalo úlevu. Posílení eura vůči dolaru však zřejmě již nebude tak výrazné jako po prvním kole, neboť se zdá, že s vítězstvím centristického kandidáta finanční trhy počítají," míní ekonomka. "České koruně zůstane druhé kolo francouzských voleb v případě triumfu Macrona podle našeho názoru víceméně lhostejné. Z případného vítězství Marine Le Penové by těžily německé státní dluhopisy, výnosy francouzských bondů by naopak stouply."

Koruna vůči euru by v případě zvolení Le Penové mohla výrazně oslabit nad 27 EUR/CZK. ČNB by ji pak s velkou pravděpodobností zastavila intervencemi, tedy prodejem eur ze svých rezerv.

Prezidentskými volbami série významných politických událostí nekončí. V červnu (11. a 18.) ještě Francii čekají volby do Národního shromáždění. Přestože nehrozí, že by je ovládla některá z extremistických stran, riziko tkví v neexistenci jasné většiny. Ta by novému prezidentovi mohla značně zkomplikovat prosazování jeho plánů.

Zdroj: ČTK, Česká spořitelna