Digitální revoluce: Poslední hřebík do rakve demokracie, nebo impulz pro renesanci politiky?

Demokracie nemůže existovat bez svobodného přístupu k informacím. Z tohoto pohledu je digitální revoluce skokem kupředu.

Právě svoboda a rychlost šíření informací je ale dvousečná zbraň. V záplavě zpráv je totiž stále těžší rozlišit, co je pravda, co jen účelově použitá informace vytržená z kontextu a co úplný výmysl. Důkazem budiž americké prezidentské volby, po nichž se dokonce objevily spekulace, že bez hoaxů a polopravd šířících se internetem by Donald Trump klíče od Bílého domu nezískal.

A nejde jen o informační smršť. Zásadní je i způsob, jakým funguje on-line marketing. Personalizované reklamní systémy založené na sbírání informací o zájmech a chování uživatelů přispívají k omezování jejich zorného pole a vedou k jednostrannému potvrzování jejich domněnek. Podobně funguje i personalizované vyhledávání Googlu a jiných služeb.

Technologie ovšem mohou být i nástrojem, jak občany do politiky více zapojit, ať už jde o dostupnost informací o samotném politickém dění, možnost přímé a rychlé komunikace s politiky nebo elektronické volby.

Tento rozměr technologií nabývá na významu hlavně ve spojení se stále hlasitějším varováním, že mladí lidé v západním světě jsou politikou frustrovaní a nabývají přesvědčení, že nemají možnost politické dění ovlivnit, v důsledku čehož dokonce považují demokracii za přežitek.

"Politika a její komunikace se musejí radikálně změnit. Lidé by měli mít možnost aktivně rozhodovat o tom, co ovlivňuje jejich životy," říká Mary Kaldorová z London School of Economics.

"Nové technologie jsou z tohoto pohledu ideálním prostředkem k transformaci zastaralého systému. Avšak pouze za předpokladu, že nebude docházet k jejich zneužívání," dodává Kaldorová s tím, že hranice mezi využíváním a zneužíváním moderních komunikačních nástrojů je tenká a mnohdy značně diskutabilní.

Zdroj: LinkedIn

Aktualita pro rok 2026