Nová finanční krize ve hře: Trpí snad Donald Trump totální ztrátou paměti?

Krátce po svém nástupu do prezidentského úřadu udělal Donald Trump první krok k tomu, co sliboval v rámci předvolební kampaně. Podepsal vládní nařízení o přezkoumání takzvaného Dodd-Frankova zákona z roku 2010 o finančním dohledu, který byl reakcí na finanční krizi z roku 2008. Legislativu sice může změnit jen Kongres, experti však upozorňují, že toto gesto nelze brát na lehkou váhu.

Paul Lee, odborník na regulaci z právnické firmy Debevoise & Plimpton, upozorňuje, že existuje jen několik málo precedentů, kdy došlo v oblasti regulace k podobně prudkým obratům. "Naprostá většina zásadních reforem, které přišly jako reakce na nečekané šoky ve světě financí, stále platí," říká Lee. Za jednu z mála výjimek lze považovat zrušení některých částí Glass-Steagallova zákona v roce 1999, tedy 66 let poté, co tento zákon vstoupil v platnost.

Simon Johnson, profesor na MIT a bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, upozorňuje, že jediným, kdo by z prosazení Trumpem slibované deregulace finančního odvětví těžil, by byly velké finanční domy. "Ochota nechat zkrachovat systémově důležitou banku by vedla k opakování scénáře, který následoval po pádu Lehman Brothers," varuje Johnson.

Jak je tedy možné, že je zrušení nebo alespoň zmírnění regulace bank ve hře? Ze zátěžových testů vycházejí americké finanční domy velice dobře, mají značné finanční polštáře, díky nimž by ve zdraví ustály i hlubokou krizi, a v zásadě nedrží žáná toxická aktiva. Jenže se z nějakého důvodu zapomíná, že krotké beránky udělala z divokých vlků právě až přísnější regulace.

Zdroj: Business Insider