Růst ekonomiky eurozóny v třetím čtvrtletí zrychlil na 2,5 %, inflace v říjnu klesla na 1,4 %, nezaměstnanost se v září snížila na 8,9 %

Meziroční růst ekonomiky celé Evropské unie dosáhl v třetím čtvrtletí také 2,5 %, v druhém čtvrtletí dosáhl 2,4 %. I tempo mezikvartálního růstu ekonomiky celé Evropské unie bylo v třetím čtvrtletí shodné s tempem růstu HDP eurozóny.

Eurostat upozornil, že předběžný odhad vychází z údajů od 17 členských zemí, které mají na HDP eurozóny podíl 94 % a na HDP celé EU 90 %. Eurostat ve svém rychlém odhadu neuvádí žádné další podrobnosti.

Meziroční tempo inflace v eurozóně podle odhadu Eurostatu v říjnu kleslo z 1,5 % na 1,4 %, trh čekal pokračování růstu cen 1,5% tempem. Meziroční jádrová inflace, tedy inflace očištěná o ceny energií a potravin, které vykazují zvýšenou volatilitu, se snížila z 1,3 % na 1,1 %, trh čekal 1,2 %.

Nejvýraznější vliv na výši inflace měly v říjnu ceny energií. Ty vzrostly o 3 %, v září stouply o 3,9 %. O 2,4 % v říjnu stouply ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků. Ceny služeb se zvýšily o 1,2 %.

Dlouhodobým cílem Evropské centrální banky je inflace mírně pod dvěma procenty, banka se snaží růst HDP a cen podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Minulý týden ale ECB rozhodla, že od ledna bude dluhopisů nakupovat měsíčně jen poloviční množství, pokračovat v tom však bude nejméně do konce září 2018.

Celková míra nezaměstnanosti v eurozóně v září klesla na 8,9 % z 9 % v srpnu a 9,9 % v září loňského roku, a byla tak nejnižší od ledna 2009. V celé EU míra nezaměstnanosti činila 7,5 %, v porovnání se srpnem tedy stagnovala, snížila se však z 8,4 % v září 2016 a je nejníže od listopadu 2008.

V září bylo v celé EU bez práce 18,446 milionu mužů a žen, z toho 14,51 milionu v eurozóně. Oproti srpnu se počet nezaměstnaných v celé unii snížil o 116 000 a v eurozóně o 96 000. V porovnání se zářím loňského roku se nezaměstnanost v EU snížila o 2,076 milionu, v eurozóně o 1,463 milionu.

Nejlépe si v září vedla Česká republika, kde míra nezaměstnanosti činila 2,7 %. Následují Německo s 3,6 % a Malta s 4,1 %. Nejhorší je situace v Řecku, kde práci nemá 21 % lidí (údaj je za červenec) a ve Španělsku s 16,7 % nezaměstnaných.

V porovnání s říjnem 2016 se míra nezaměstnanosti snížila ve všech členských státech, z nichž má Eurostat srovnatelné údaje. Výjimkou jsou Finsko, kde míra nezaměstnanosti stagnuje, a Litva, kde se celková míra nezaměstnanosti zvýšila ze 7,6 % na 7,7 %. Největší pokles zaznamenaly Kypr (z 13 % na 10,3 %), Španělsko (z 19,1 % na 16,7 %) a Řecko (z 23,4 % v červenci 2016 na 21 % v červenci 2017).

Pro porovnání úřad uvádí, že míra nezaměstnanosti v USA v září klesla na 4,2 % ze 4,4 % v srpnu a 4,9 % před rokem.

Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v září klesla na 3,8 % ze 4 % v srpnu. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Zdroj: FXstreet.com, Bloomberg, ČTK