ČNB na svém posledním letošním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny

V listopadu banka zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů z 0,25 %. Výše na minulém zasedání posunula také lombardní sazbu, a to z 0,5 % na 1 %. Diskontní sazbu ČNB v listopadu ponechala beze změny na 0,05 %.

Lombardní sazba je míra, za kterou si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázána například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok během tiskové konference po zasedání řekl, že dva členové bankovní rady, kteří hlasovali pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby, argumentovali tím, že česká ekonomika se přehřívá, zejména podle dat z trhu práce, a je proto potřeba prostřednictvím vyšších úrokových sazeb korigovat její další vývoj. Většinový názor byl podle Rusnoka založen na tom, že s výjimkou růstu mezd se naplňuje prognóza ČNB velmi přesně, přičemž tato říká, že není nutné úrokové sazby rychle zvyšovat.

"Rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky vyhodnotila bankovní rada jako vyrovnaná a nevýrazná," řekl guvernér. Ke koruně uvedl, že je k euru ve srovnání s modelovými předpoklady banky stále mírně silnější. S prognózou je podle Rusnoka po listopadovém zvýšení sazeb konzistentní pokračující růst domácích tržních úrokových sazeb k jejich předpokládané 3% dlouhodobé úrovni, k níž by se měly přiblížit koncem roku 2019.

"Výsledek prosincového zasedání byl nejistý, nakonec ale převážil opatrnější přístup bankovní rady. Podle našeho názoru je ale další zvýšení sazeb za dveřmi, očekáváme je na zasedání na začátku února," říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING pro ČR.

"Rozhodnutí bankovní rady nebylo zcela jistě ovlivněno obavami banky o další vývoj ekonomiky, ale spíše praktickými důvody. Zvyšování úrokových sazeb ke konci prosince naráží například na efekt konce roku a s ním spojený nižší objem transakcí na trhu. Na začátku února bude mít bankovní rada také novou prognózu, díky které bude moci své rozhodnutí lépe komunikovat s veřejností," pokračuje Seidler.

Česká ekonomika ve skvělé kondici

Ekonomická aktivita v ČR se vyvíjí nad očekávání příznivě, meziroční růst tuzemské ekonomiky v třetím čtvrtletí zrychlil na 5 %, inflace se nadále pohybuje bezpečně nad 2% cílem ČNB, kde by měla setrvat i na horizontu měnové politiky ČNB (18 měsíců), a míra nezaměstnanosti je nejnižší v celé EU.

K růstu tuzemské ekonomiky pomohla v třetím kvartálu podle Českého statistického úřadu hlavně domácí poptávka. "Na růstu domácí poptávky se podílely rostoucí spotřeba domácností a pokračující růst investičních výdajů," uvádějí statistici. Reálná spotřeba domácností vzrostla oproti loňsku o 4,4 %, a přispěla tak ke zvýšení celkových výdajů na konečnou spotřebu o 3,4 %.

"Domácnosti těží z napnutého trhu práce. Nezaměstnanost skoro každý měsíc přepisuje historická minima a mzdový růst letos výrazně zrychlil," říká Viktor Zeisel, analytik z Komerční banky. "Spotřebitele neopouští optimismus, nic totiž nenasvědčuje tomu, že by dobré časy měly brzy skončit."

"Další utažení měnové politiky je s ohledem na stav ekonomiky žádoucí a ČNB bude úrokové sazby dále zvyšovat v příštím roce. Celkově by měla své základní sazby v průběhu příštího roku zvýšit třikrát či čtyřikrát. Z toho titulu budou postupně růst i sazby u hypoték, které by se tak ze své současné průměrné úrovně mírně nad 2 % mohly v závěru příštího roku dostat až ke 3 %," dodává Jakub Seidler z ING.

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby, a třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která tak v pokrizovém období učinila. Poprvé banka sazby zvýšila na začátku srpna, podruhé minulý měsíc. Zatím měnovou politiku prostřednictvím sazeb zpřísnily jen americká, kanadská a britská centrální banka. Evropská centrální banka podle analytiků své sazby poprvé zvýší zřejmě v druhé polovině příštího roku.

ČNB čeká pokračování příznivého vývoje

V makroekonomické prognóze zveřejněné po listopadovém zasedání ČNB zlepšila výhled vývoje tuzemské ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos podle odhadu český HDP vzroste o 4,5 %, v srpnu banka odhadovala, že letos ekonomika přidá 3,6 %. Pro příští rok banka zlepšila odhad růstu ekonomiky na 3,4 % z 3,2 %, pro rok 2019 nechala odhad na 3,1 %.

ČNB upravila také odhad vývoje inflace. Ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku čeká míru inflace 2,2 %, zatímco v srpnu to bylo 1,8 %. Pro první čtvrtletí 2019 odhad zvýšila na 2 % z předchozích 1,8 %.

Po většinu příštího roku podle aktuální prognózy inflace zůstane nad 2% cílem ČNB, následně by se na horizontu měnové politiky měla k cíli shora vrátit. K návratu inflace k cíli přispěje podle Rusnoka vedle posilování koruny i růst úrokových sazeb, který bude ale brzděn kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. Česká koruna podle guvernéra ČNB posílí díky zpřísňování domácí měnové politiky vůči měnové politice eurozóny.

Rusnok v listopadu taktéž oznámil, že v první zprávě o inflaci v roce 2018, která bude zveřejněna v únoru, obnoví banka zveřejňování odhadu vývoje koruny vůči euru. Zveřejňování odhadů pozastavila ČNB v listopadu 2013 v souvislosti se zavedením kurzového závazku.

Zdroj: ČNB, ČTK