Poptávka po zlatě byla v prvním čtvrtletí vlivem slabého zájmu investorů nejnižší od roku 2008

Světová rada pro zlato zdůraznila, že první čtvrtletí bylo pro trh se žlutým kovem velice klidné. Cena zlata stagnovala a investoři v kontextu diskuze o růstu úrokových sazeb mířili za vyššími výnosy na jiné trhy. Cena se tak držela v nejužším čtvrtletním rozpětí za více než deset let.

Struktura poptávky po zlatě v 1Q2018

Poptávka po zlatě (1Q2008-1Q2018)

Zájem o investiční zlato klesl navzdory zvýšené volatilitě cen akcií

Nejvýraznější propad poptávky byl patrný v segmentu investic. Zájem o zlaté slitky a mince se snížil o 15 % na 254,9 tuny a poptávka po žlutém kovu prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů spadla dokonce o 66 % na 32,4 tuny.

Prodej investičních zlatých cihel a mincí v Číně se snížil o 26 % na 78 tun. Důvodem byly mimo jiné loňské obavy čínských investorů z vývoje kurzu jüanu, jež podporovaly ochranu majetku prostřednictvím nákupů cenných kovů, a zvýšily tak srovnávací základnu.

Poptávka po zlatých slitcích a mincích ze strany čínských investorů

Příliv peněz zaznamenaly severoamerické fondy investující do zlata, odliv peněz ze zlatých fondů ve zbytku světa byl ale výraznější. Celkový objem investic do zlata prostřednictvím fondů dosahoval na konci prvního čtvrtletí 2 400,3 tuny, a byl tak nejvyšší od dubna 2013.

Ruská centrální banka navyšuje zlaté rezervy nepřetržitě již 38 měsíců

Poptávka po zlatě ze strany centrálních bank naopak v prvním čtvrtletí vyskočila o 42 % na 116,5 tuny. Nejvíce kovu v prvních třech měsících roku nakoupila ruská centrální banka, jež byla zodpovědná za více než třetinu kumulované poptávky centrálních bank (41,7 tuny). Celkový objem ruských zlatých rezerv na konci čtvrtletí dosahoval bezmála 1 891 tun, banka kov nakupuje nepřetržitě již 38 měsíců.

Objem svých zlatých rezerv zvyšovaly také centrální banky Turecka a Kazachstánu. Turecká centrální banka v prvních třech měsících roku nakoupila 29,8 tuny kovu a centrální banka Kazachstánu do svých sejfů přidala 9,1 tuny zlata.

Poptávka po zlatě ze strany centrální bank

O šperky byl vyšší zájem v Číně nebo Turecku, poptávka v Indii byla slabší

Nákupy zlatých šperků se celkově snížily o procento. V Číně, která je největším trhem se zlatými šperky, poptávka stoupla o 7 % na tříleté maximum 187,8 tuny. V USA se poptávka po zlatých špercích zvýšila o 2 % na 23,3 tuny, což je nejvyšší údaj za první čtvrtletí od roku 2009. Výrazně stoupla poptávka po zlatých špercích v Turecku, a to navzdory rekordní ceně kovu v turecké liře.

Poptávka po zlatých špercích v Turecku

Nákupy v Indii, která je druhým největším trhem se zlatými šperky na světě, naopak spadly o 12 % na 87,7 tuny, což je třetí nejnižší čtvrtletní údaj za posledních deset let. Způsobilo to mimo jiné oslabení rupie, jež kov Indům zdražilo. Druhé čtvrtletí v Indii z hlediska poptávky po zlatých špercích podle Světové rady pro zlato začalo slibně.

Poptávku technologických firem podpořilo otevření nových výrobních závodů v Číně

Poptávka po zlatě v technologickém sektoru se na začátku roku zvýšila o 4 % na 82,1 tuny. Nákupy výrobců elektroniky se zvýšily o 5 %, poptávka po zubním zlatě se naopak o 4 % snížila. Vyšší poptávku po zlatě pro výrobu elektroniky rada vysvětluje mimo jiné otevřením minimálně čtyř nových čínských závodů na výrobu čipů.

Těžba zlata odpovídá sezónnímu modelu

Dodávky zlata od těžařských firem se v prvním čtvrtletí zvýšily o procento na 770 tun. Dodávky recyklovaného zlata dosáhly 287,7 tuny, meziročně se tak prakticky nezměnily. Těžba v Číně byla nadále brzděna přísnějšími požadavky na omezování jejích negativních dopadů na životní prostředí. Meziročně slabší byla těžba v Brazílii nebo Peru, výrazně vyšší naopak v Indonésii nebo Kanadě.

Zdroj: World Gold Council, ČTK