Trump v Davosu: Převzetí Grónska je náš jediný scénář. Chceme o něm ale jednat, použití síly vylučuji

Donald Trump se ve svém vystoupení věnoval zahraniční politice, energetice i globální ekonomice. Největší pozornost byla věnovaná jeho vyjádřením o Grónsku.

Grónsko jako pro USA strategické území

Trump uvedl, že Spojené státy Grónsko "potřebují pro národní i mezinárodní bezpečnost". Podle něj jde o "obrovský nezajištěný ostrov", který je fakticky součástí Severní Ameriky. "Je to naše území," řekl. Zároveň oznámil, že chce zahájit okamžitá jednání o koupi Grónska. Tvrdil také, že žádná jiná země kromě USA není schopna Grónsko účinně ochránit.

Ve snaze zmírnit obavy z eskalace Trump výslovně odmítl použití vojenské síly. Připustil, že USA by v krajním případě byly schopné prosadit své zájmy silou, ale tuto variantu vyloučil. Zároveň zkritizoval NATO s tím, že USA podle něj do alianci dlouhodobě nejvíce přispívají, aniž by dostávaly zpět jakkoli odpovídající hodnotu.

Spojené státy podle Trumpa neusilují o nic jiného než o plné vlastnictví území Grónska, které opakovaně označil za "kus ledu" strategicky významný pro Severní Ameriku. Zdůraznil, že bez jasného vlastnictví nelze Grónsko účinně bránit. Podle jeho slov nedává smysl opírat obranu o nájemní či licenční dohodu, zejména v případě možného budoucího vojenského konfliktu, kdy by oblast hrála klíčovou roli. Trump zároveň odmítl, že by případné převzetí Grónska Spojenými státy představovalo hrozbu pro NATO. Tvrdil, že by naopak došlo k posílení bezpečnosti celé aliance.

V projevu se dotkl také války na Ukrajině. Uvedl, že jedná jak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba podle něj mají zájem na dosažení dohody. Zároveň oznámil, že se se Zelenským má setkat ještě během středy.

Obrat k jádru a kritika evropské energetiky

Americký prezident v projevu vychvaloval americkou ekonomiku a věnoval se také energetice. Potvrdil výrazný příklon USA k jaderné energetice, kterou dříve vnímal jako rizikovou. Teď ji označil za technologicky vyspělou, bezpečnou a cenově dostupnou. Znovu kritizoval větrnou energii a vyzval Evropu, aby lépe využívala své energetické zdroje. Podle něj je energetická politika jedním z faktorů, které Evropě škodí.

Zmínil také Venezuelu. Prohlásil, že jihoamerická země bude po změně režimu prosperovat a že do ní zamíří všechny velké světové ropné společnosti. Bez dalších detailů uvedl, že Venezuela má během několika měsíců vydělat více než za posledních dvacet let. Pochválil spolupráci současné prozatímní administrativy s USA a naznačil, že rychlá dohoda po americké vojenské operaci byla správnou cestou.

V širším kontextu Trump zopakoval, že Spojené státy jsou podle něj "ekonomickým motorem planety". Uvedl, že když Amerika hospodářsky roste, roste i zbytek světa. Kriticky se pak vyjádřil k vývoji v některých částech Evropy a bez uvedení důkazů mluvil o negativních dopadech zelené politiky a migrace.

Reakce trhů

Trump se v Davosu vyjádřil také k vývoji na akciových trzích. Poslední vlnu poklesů označil za bezvýznamnou ve srovnání s předchozím cenovým růstem. "Krátkodobá slabost nijak nemění dlouhodobý výhled," uvedl. Trhy na jeho výroky reagovaly pozitivně, akciový index S&P 500 po hodině obchodování už přidával zhruba procento.

Bydlení v USA

Po zhruba padesáti minutách věnovaných mezinárodním tématům se Trump přesunul k domácí politice, konkrétně k otázce bydlení. Připomněl exekutivní příkaz, který podepsal v úterý a který má omezit nákupy rodinných domů velkými institucionálními investory. Podle Bílého domu má opatření přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení.

Trump uvedl, že velké investiční fondy a hráči z Wall Street v posledních letech výrazně tlačili ceny nemovitostí vzhůru tím, že skupovali stovky tisíc rodinných domů. Přiznal, že mnozí z těchto investorů jsou jeho známí či podporovatelé, přesto podle něj není spravedlivé, aby tím trpěla veřejnost. Zároveň zdůraznil, že cílem kroku není snížit hodnotu nemovitostí pro ty, kdo už domy vlastní, ale zabránit dalšímu vytlačování běžných kupujících z trhu.

Hledání nového předsedy Fedu

V závěru vystoupení se Trump věnoval také otázce nástupce současného šéfa americké centrální banky Jeromea Powella, jehož mandát vyprší v květnu. Uvedl, že všichni kandidáti, s nimiž hovořil, na něj udělali velice dobrý dojem a každý z nich by podle něj mohl funkci zvládnout. Zároveň si postěžoval, že se chování uchazečů po nástupu do vedení Fedu často mění.

Připomněl vlastní zkušenost s Powellem, kterého před lety sám jmenoval. Znovu také zkritizoval centrální banku za to, že podle něj snižuje úrokové sazby příliš pomalu. Popsal, že kandidáti mu při pohovorech říkají to, co chce slyšet, ale po získání mandátu, který je na několik let chrání před politickým tlakem, začnou jednat jinak. Tento posun označil za překvapivý a v určitém smyslu i za projev neloajality, zároveň ale připustil, že se centrální bankéři řídí tím, co považují za správné.

Zdroj: Reuters, CNBC