Světová poptávka po zlatě byla v prvním pololetí nejnižší od roku 2009, vyhlídky pro zbytek roku jsou ale dobré

Nižší byly také nákupy zlata ze strany centrálních bank, naopak na tříleté maximum vystoupila poptávka po žlutém kovu v průmyslovém odvětví, zájem projevovali hlavně výrobci elektroniky a automobilky. Vyplývá to z pravidelné zprávy Světové rady pro zlato.

V samotném druhém čtvrtletí globální poptávka po kovu meziročně klesla o 4 % na 964,3 tuny. Nákupy zlata pro investiční účely meziročně klesly o 9 %, přičemž burzovně obchodované fondy (ETF) snížily nákupy o 46 %.

Struktura poptávky po zlatě (2Q2018 vs. 2Q2017)

Nejslabší byly investice burzovně obchodovaných fondů do zlata v Severní Americe, kde byl kvůli příznivému stavu americké ekonomiky v období od dubna do června zaznamenán dokonce odliv 30,7 tuny zlata. Naopak v Evropě poptávku fondů podporovala politická nejistota, kterou přinesly parlamentní volby v Itálii, v Číně pak eskalace obchodních sporů s USA a pokles akciového trhu.

Poptávka po zlatě ze strany ETF

V Indii, která je největším světovým trhem se zlatem, objem nákupů klesl o 8 %, především kvůli oslabení rupie. Cena zlata se ve druhém čtvrtletí sice snížila o 5,5 % na asi 1 250 USD za trojskou unci, kvůli oslabování místních měn z toho však lidé v Indii a dalších státech žádný prospěch neměli.

Vývoj kurzů vybraných měn

Celková produkce zlata se meziročně zvýšila o 3 %. Objem vytěženého kovu se v druhém čtvrtletí zvýšil o 3 % na 835,5 tuny a objem žlutého kovu získaného recyklací se zvýšil o 4 % na 294,7 tuny. Prudce stoupla produkce Kanady (+21 %), Indonésie (+18 %) a Ruska (+16 %), naopak pokles produkce zaznamenaly Čína, JAR (-5 %) a Spojené státy (-8 %). 

Meziroční změna objemu produkce zlata

Ve výhledu Světová rada pro zlato uvedla, že by poptávka po žlutém kovu měla být v druhé polovině roku nadále ovlivňována vývojem ekonomiky a hrozbou vzniku obchodní války. Pokračující růst světové ekonomiky však zřejmě bude dvousečnou zbraní. Bude totiž podporovat zájem o investice, avšak zároveň bude investory motivovat k nákupu rizikovějších aktiv. Ve prospěch zlata by i v tomto kontextu ovšem mělo hrát riziko rozpoutání světové obchodní války, která by na ekonomiku měla negativní dopad.

Čerpat by zlato mohlo také z poklesu své ceny, který by mohl k nákupům přilákat jak spotřebitele, tak investory. Poptávku po špercích v Indii by v druhé polovině roku měla zvyšovat podzimní svatební sezóna.

Zpřísňování měnové politiky by mělo podporovat další růst inflace. Zlato by se tak mohlo opět dostat do hledáčku investorů snažících se zajistit proti inflaci, která jinak znehodnocuje hotovost.

Výkonnost zlata v průběhu roku a v závislosti na výši inflace

Zdroj: World Gold Council, ČTK