Co musíte ráno vědět (31. srpna)

1. Americké akcie ve čtvrtek kvůli obchodnímu sporu přerušily čtyřdenní sérii ziskových seancí

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek klesly, a neprodloužily tak sérii čtyř ziskových seancí v řadě. Důvodem byly obavy investorů z obchodního napětí, které znovu vzrostly po zprávě agentury Bloomberg, že prezident Donald Trump je připraven příští týden uvalit cla na dovoz zboží z Číny v hodnotě 200 miliard dolarů. Index Dow odepsal 0,53 % na 25 986,92 bodu, širší index S&P 500 klesl o 0,44 % na 2 901,13 bodu. Index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,26 % na 8 088,36 bodu. Index volatility VIX vyletěl vzhůru o 10,45 % na 13,53 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o tři bazické body na 2,86 %. V negativním pásmu uzavřely všechny sektory s výjimkou utilit. Obchodní potyčka mezi Čínou a Spojenými státy se podepsala zejména na sektoru základních materiálů, jenž klesl o více než procento. Výrazně ztratila také odvětví průmyslu a financí.

2. Evropské akcie klesaly, investoři sledovali jednání o NAFTA a výsledky firem

Velké akciové trhy západní Evropy zakončily čtvrtou seanci v řadě v červených číslech, když investoři napjatě sledovali, zda USA a Kanada dodrží stanovený termín pro uzavření dohody o vzájemném obchodu. Celoevropský akciový index STOXX Europe 600 uzavřel se ztrátou 0,32 procenta. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 poklesl o 0,62 procenta, německý DAX odepsal 0,54 procenta a francouzský CAC 40 si pohoršil o 0,42 procenta. Sestup vedly telekomunikační společnosti, jejich sektor zaznamenal ztrátu 1,7 procenta, když v červených číslech zakončily obchodování akcie prakticky všech jeho firem.

3. Pražská burza uzavřela čtvrteční ospalou seanci na červené nule

Index pražské burzy PX poklesl během čtvrtečního obchodování o 0,06 procenta a uzavřel na hodnotě 1078,16 bodu při slabém zobchodovaném objemu pod 252 milionů korun. Nejobchodovanější titul, ČEZ, zůstal na nule. Burzu stáhly do mírného mínusu především ztráty Erste Group Bank a Komerční banky. Naopak akcie Monety Money Bank a Philip Morris ČR zakončily seanci se zisky.

4. Očekávané události

V noci na pátek zveřejní Japonsko údaje o nezaměstnanosti, průmyslové výrobě, stavebních objednávkách a zahájené výstavbě a Čína na trh pošle indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru i mimo něj. Dopoledne odtajní Německo zprávu o maloobchodních tržbách, v ČR vyjde zpráva o vývoji ekonomiky ve druhém čtvrtletí a eurozóna doplní inflační statistiku. V zámoří se odpoledne investoři zaměří na index nákupních manažerů chicagského Fedu a finální srpnový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Cena akcií Amazonu poprvé překonala hranici 2 000 USD

Cena akcií amerického internetového prodejce Amazon ve čtvrtek po zahájení obchodování poprvé překonala hranici 2 000 USD. To je důležitý mezník v růstu akcií firmy, která by tak brzy mohla dosáhnout tržní kapitalizace jeden bilion dolarů, což se na počátku tohoto měsíce jako první americké firmě podařilo Applu.

6. Argentinská centrální banka kvůli inflaci prudce zvýšila úroky

Argentinská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 60 procent z dosavadních 45 procent. Důvodem je vysoká inflace, která teď v Argentině dosahuje 31 procent, a také prudký pokles kurzu domácí měny. Argentinské peso ve čtvrtek k americkému dolaru spadlo na nové minimum 39 pesos za dolar.

7. Erste chce vykoupit akcie České spořitelny od drobných akcionářů

Rakouská finanční skupina Erste Group hodlá vykoupit akcie České spořitelny od drobných akcionářů. Vyplývá to z informací zveřejněných na webové stránce spořitelny. Server E15.cz napsal, že Erste za jednu akcii spořitelny nabízí 1 328 korun. Erste vlastní 98,97 procenta akcií ČS. Akcie Erste se obchodují na pražské burze, akcie České spořitelny nikoliv.

8. OPEC a další těžaři chtějí koordinovat svoji těžbu ropy

Ropný kartel OPEC a další přední světoví producenti ropy, kteří nejsou jeho členy, chtějí formálně schválit dlouhodobou spolupráci. Ještě v letošním roce mají odsouhlasit chartu, která umožní další společné akce při určování výše těžby. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na návrh charty, do které měla možnost nahlédnout.

9. Panasonic přestěhuje své evropské sídlo z Británie do Amsterdamu

Japonský výrobce elektroniky Panasonic v říjnu přestěhuje své evropské sídlo z Británie do Amsterdamu. Podle šéfa své evropské divize se chce vyhnout případným daňovým problémům v souvislosti s odchodem Spojeného království z Evropské unie.

10. Čínská Fosun prý jedná o koupi podílu Ceconomy ve firmě Metro

Čínská společnost Fosun International jedná o koupi podílu v hodnotě 426 milionů eur v německé obchodní firmě Metro AG od společnosti Ceconomy. S odvoláním na informované zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Bloomberg. Ceconomy přitom v pondělí oznámila, že jedná o prodeji většiny svého desetiprocentního podílu v Metru firmě EP Global Commerce (EPGC) miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Bezcenné, ale oblíbené

Mezi lidmi zůstalo i po deseti letech od konce jejich platnosti zhruba 365 milionů padesátihaléřových mincí. Vyplývá to z údajů České národní banky, která jejich platnost ukončila k 31. srpnu 2008. Tehdy zůstalo mezi lidmi přes 418 milionů těchto mincí, následně jich část ještě lidé vyměnili u bank.

Pro numismatiky tyto mince příliš velkou hodnotu ani po letech nemají. Již při ukončení platnosti padesátihaléřové mince v roce 2008 ČNB odhadla, že se jí podaří získat zpět nejvýše pětinu z téměř 427 milionů padesátihaléřových mincí, které tehdy byly v oběhu. Nakonec míra návratnosti činila 14,67 procenta.

Hlavním důvodem ukončení platnosti padesátníků byla skutečnost, že přestávaly plnit svoji úlohu a z oběhu se jich vracelo čím dál méně. České haléřové mince se tak tehdy staly definitivně minulostí a počet českých kovových platidel se snížil ze sedmi druhů na šest.

Haléřové mince našly různé využití. Například chomutovský modelář Marek Šátka se již před lety pochlubil 1,3 metru dlouhým modelem Titaniku, který se skládal z 25 500 haléřových mincí. Loni pak představil dvouapůlmetrový model německé bitevní lodi Bismarck, na kterou padlo přes 85 000 starých haléřových mincí. Lodi dlouhé 252 centimetrů nechybí rádiové věže, děla, záchranné čluny či dvě malá letadla, vše je rovněž slepeno z desetníků, dvacetníků a padesátníků.