Americké akcie v úterý posílily, pomohl jim hlavně růst v technologickém sektoru

Index Dow vzrostl o 0,44 % na 25 971,06 bodu, širší index S&P 500 stoupl o 0,37 % na 2 887,89 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,61 % na 7 972,47 bodu. Index volatility VIX klesl o 6,64 % na 13,22 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA stoupl o pět bazických bodů na 2,98 %. Nejsledovanější kryptoměny převážně ztrácely (bitcoin -0,4 %, ethereum -6,2 %).

Akcie Applu (+2,53 %) stouply o více než dvě procenta, dařilo se také Amazonu (+2,48 %) a celý technologický sektor přidal 0,9 %. Přispěl k tomu i růst cen akcií Microsoftu (+1,70 %) a Facebooku (+1,07 %).

Trhu pomohl také energetický sektor. Ten stoupl spolu s dvouprocentním zvýšením cen ropy, které podporuje znepokojení z negativního dopadu amerických sankcí vůči Íránu.

Akcie Tesly (-2,12 %) ztrácely poté, co je analytik z banky Nomura označil za "neinvestovatelné". Akcie Nike (+0,6 %) posílily po zlepšení doporučení z neutrálního na nákupní ze strany společnosti Canaccord Genuity.

Výrazně se dařilo akciím výrobce počítačových her Activision Blizzard (+7,06 %). Herní gigant zahájil beta testování dalšího pokračování série Call of Duty, kam byl zařazen v současnosti oblíbený formát akčních her "battle royale".

Dolar na devizových trzích zpevňuje. Růst mu pomáhají zejména obnovené obavy o vývoj vztahů mezi USA a Čínou kvůli jejich obchodnímu sporu. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, zisky ale během dne postupně ztratil a krátce před 22.00 SELČ prakticky stagnoval na 95,22 bodu. Vůči jenu dolar zpevnil 0,43 % na 111,61 JPY a proti euru se obchodoval beze změny na 1,187 USD. Libra na dolar ztrácela 0,12 % na 1,3010 USD.

Znepokojení z eskalace obchodního konfliktu mezi USA a Čínou, dvěma největšími ekonomikami na světě, převážilo naděje trhu na uzavření dohody o brexitu. Euro a britská libra tak nenavázaly na pondělní vzestup. Měny se ale obchodovaly v úzkém rozpětí.

Další obětí obchodních třenic mezi USA a Čínou se stal australský dolar, který klesl na nejnižší úroveň od února 2016. Vůči americkému dolaru odepisoval během dne zhruba 0,2 % na 0,7098 USD.

Ceny ropy se zvyšovaly kvůli obavám z negativního dopadu amerických sankcí vůči Íránu na globální dodávky suroviny. Washington vyzval své spojence k omezení dovozu íránské ropy a zdá se, že někteří asijští zákazníci, včetně Jižní Koreje, Japonska a Indie, se touto výzvou řídí, uvedla agentura Reuters. "Dopad amerických sankcí vůči Íránu je jasně cítit," poznamenal analytik Tamas Varga ze společnosti PVM Oil. "Největší obavou je zjevně množství íránské ropy, které mizí z trhu."

Americká vláda nyní usiluje o to, aby byl výpadek dodávek ropy z Íránu kompenzován růstem těžby v jiných zemích. Chce tak zabránit výraznějšímu růstu cen ropy, který by mohl brzdit ekonomickou aktivitu.

Americký ministr energetiky Rick Perry v pondělí jednal ve Washingtonu se svým saúdskoarabským protějškem Chálidem Fálihem a ve čtvrtek se v Moskvě setká se svým ruským protějškem Alexandrem Novakem. Rusko, Spojené státy a Saúdská Arábie jsou s velkým náskokem největšími těžaři ropy na světě. Společně pokrývají zhruba třetinu globální spotřeby suroviny.

Hlavní úterní události na amerických trzích

• Kalifornie bude do roku 2045 používat pouze čistou energii čerpanou ze zdrojů bez oxidů uhlíku. Návrh zákona v pondělí podepsal guvernér státu Jerry Brown. Místní vláda v Sacramentu se tak snaží bojovat proti klimatické změně a jde proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který podporuje fosilní paliva.
• Čínské aerolinky do roku 2037 nakoupí 7 690 nových letadel za 1,2 bilionu dolarů, odhaduje americká firma Boeing (v úterý +0,99 %). Největší výrobce letadel na světě tak na uvedené období zvýšil svůj loňský odhad čínských nákupů o 6,2 %. Podle Boeingu se čínské letecké společnosti budou v příštích dvaceti letech snažit udržet krok s rostoucí poptávkou čínské střední třídy po létání.
• Republikánští poslanci ve Sněmovně reprezentantů představili návrhy na prohloubení daňových škrtů, které navazují na daňovou reformu schválenou na konci loňského roku. Nové návrhy se zaměřují hlavně na trvalé snížení daňové sazby pro jednotlivce a malé podniky, které má podle současného zákona vypršet v roce 2026. Návrh přichází jen krátce před volbami a agentura AP upozornila, že nemá příliš šancí na schválení v Senátu.
• USA: NFIB index optimismu malých firem v srpnu stoupl na 108,8 bodu ze 107,9 bodu v červenci (odhad: 108,2 bodu).
• USA: JOLTS (Job Openings and Labor Turnover Survey) v červenci 6,939 milionu (odhad: 6,68 milionu, červen: 6,822 milionu).
• USA: Velkoobchodní skladové zásoby v červenci podle finálních dat stouply o 0,6 % (odhad: +0,7 %, červen: +0,1 %).

Zdroj: CNBC, ČTK