Anketa: Zhroutí se čínská ekonomika?

Oldřich Kýn

Bostonská univerzita, poradce čínských reformátorů

Když začali Číňané koncem 70. let s ekonomickou reformou, pozvali mne a další české emigranty, abychom jim podle našich zkušeností z Pražského jara radili, jak zavádět tržní hospodářství. Byli jsme tam každý zvlášť, takže nevím, co jim radili ostatní, já jsem však vehementně doporučoval co nejvolnější trh bez centrálního určování cen. Šlo mi o přechod od centrálního plánování k trhu, neboť už v době Pražského jara jsme věřili, že k tomu, aby se komunistům odebrala moc nad celým národem, musíme jim nejdříve vzít moc nad celým hospodářstvím.

Nakonec se Číňany podařilo přesvědčit, že ceny musejí být utvářeny tržně. To jistě přispělo k úspěchu transformace, díky níž tamní hospodářství nyní fantasticky roste. Což také potvrzuje, že naše reforma z 60. let šla správným směrem.

Jiří Kosta

Reformní ekonom z roku 1968, poradce čínských reformátorů

Dokud bude Číně vládnout jedna partaj, nemůže se z toho nic kloudného vyvinout. Neexistuje totiž žádný kontrolní mechanismus. Už když jsem v Číně v 70. letech pobýval a radil, jak mají reformovat ekonomiku, hlídali nás na každém kroku.

Není tam možnost veřejně artikulovat vlastní názory, možnost cestovat – Číňané neví, co se děje jinde ve světě. Byl jsem poradcem v jedné skupině Světové banky, tehdy se to otevřelo a bylo to velmi nadějné.

Pozitiva původních reforem však narážejí na politické bariéry. Ve velkoměstech je brutální kapitalismus, kdežto na venkově chudoba a těžké vykořisťování dělníků. Z překotného hospodářského růstu nemá široká masa obyvatelstva žádný prospěch. Ten má naopak mnoho lidí na Západě, často však na úkor skutečného pokroku v Číně samotné.

Zpomalení Číny bez zhroucení světa: Proč je měkké přistání ekonomiky Země středu tak důležité?

Douglass North

Laureát Nobelovy ceny, poradce v Číně

Otázka za milion: je čínský impresivní růst udržitelný? Osobně si to nemyslím. Postupně se tam nejspíše vytvoří lobbyistické skupiny, které budou prostřednictvím napojení na vládu enormně prosazovat dílčí zájmy na úkor zbytku společnosti. Čína v následujících 30 letech neporoste tak jako v uplynulých třech desetiletích. Stoupající trend se udrží, ale bude přerušován propady a krizemi.

Číňané to však dokážou ustát. Dost možná je totiž jejich chápání světa lepší než naše. Na mě dělá velký dojem jejich vrcholně pragmatický přístup k řešení problémů. Díky tomu se dokážou přizpůsobit všem druhům krizí. A ještě díky jedné skutečnosti: zatímco například v USA máme svobodu projevu, volnou soutěž idejí, a na chodu společnosti tak participují nejrůznější skupiny a zájmy, čínská ústřední vláda není žádnými parciálními tlaky odrazována od zaměření se na daný problém, jejž je právě potřeba řešit.

Jagdish Bhagwati

Rada pro zahraniční vztahy

V horizontu pěti let bude Čína růst tempem sedmi osmi procent, což je na rozvíjející se ekonomiku celkem slušné. Nezapomeňme, že rozvíjející se ekonomiky rostou rychleji než ty rozvinuté, vyspělé, protože mohou zahraniční technologie využívat při stále poměrně velmi nízkých cenách práce. V porovnání s vyspělým světem tedy mají díky globalizaci plus minus tytéž technologie, leč výrazně levnější pracovní sílu. To pochopitelně značí hospodárnější výrobní proces, a tudíž rychlejší růst.

Problémem Číny však je potenciální politická nestabilita a korupce, při níž si určitá skupinka zainteresovaných rozděluje zisky. Krátkodobě to funguje, v delším horizontu se však projeví nespokojenost lidí, kteří stojí mimo korupční finanční toky. Ti vyjdou do ulic, vzbouří se.

Indie a Čína se zadrhávají. Hledají se nové BRIC