ECB potvrdila nastavení měnové politiky, pravděpodobnost recese v eurozóně je podle Draghiho malá

Pokud by se vývoj inflace začal výrazněji odchylovat od predikcí, je ECB připravena sazby na současných úrovních ponechat déle, a to až do doby, než bude přesvědčena o dosažení udržitelného vývoje korespondujícího s jejími makroekonomickými cíli (meziroční míra inflace těsně pod 2 %).

Draghi na tiskové konferenci upozornil mimo jiné na možné negativní dopady zpomalování růstu čínské ekonomiky a odchodu Británie z EU a uvedl, že hospodářský růst v eurozóně bude pravděpodobně slabší, než se čekalo. "Tempo růstu v blízkém období bude pravděpodobně nižší, než se dříve předpokládalo," zdůraznil. Upozornil nicméně, že pravděpodobnost recese v eurozóně je malá.

Podle agentury Reuters Draghiho slova posilují spekulace, že by centrální banka mohla zvýšení úrokových sazeb odložit, nebo dokonce podniknout kroky ke snížení nákladů na úvěry.

Tisková konference Maria Draghiho

Jednotná evropská měna se kvůli Draghiho slovům dostala pod tlak a k dolaru sestoupila až na pětitýdenní minimum.

V úterý Mario Draghi před Evropským parlamentem řekl, že ekonomika eurozóny stále potřebuje podporu centrální banky. Stav ekonomiky je podle něj neuspokojivý a ve střednědobém horizontu je stále zapotřebí značného množství stimulů ze strany měnové politiky. "ECB má nástroje k řešení (případné recese), už současné nastavení měnové politiky je však velmi vstřícné," řekl.

Na konci loňského roku ECB zastavila kvantitativní uvolňování. Banka nákupy dluhopisů zahájila v březnu 2015. Od té doby na ně měnová autorita vynaložila asi 2,6 bilionu eur, což představuje zhruba 7 600 eur na jednoho obyvatele eurozóny. Banka však pokračuje v reinvestování prostředků průběžně získávaných z maturujících dluhopisů, které má ve své bilanci. Reinvestice těchto prostředků mají trvat výrazně za horizont začátku zvyšování úrokových sazeb.

Podle prosincové makroekonomické prognózy čeká centrální banka za celý loňský rok růst HDP o 1,9 % (září: 2,0 %). Letos by růst HDP měl zpomalit na 1,7 % (září: 1,8 %), inflace by měla činit 1,6 % (září: 1,7 %). V roce 2020 by tempo růstu ekonomiky mělo zůstat na 1,7 % (proti září beze změny) a inflace by se měla zvýšit na 1,7 % (proti září beze změny). Pro rok 2021 banka očekává růst HDP o 1,5 % a inflaci na úrovni 1,8 %. Údaje o růstu HDP za poslední loňské čtvrtletí a celý rok 2018 zveřejní Eurostat ve čtvrtek 31. ledna.

HDP v loňském třetím čtvrtletí vzrostl o 1,6 %, inflace v prosinci klesla na 1,6 %

Meziroční růst ekonomiky eurozóny v loňském třetím čtvrtletí zpomalil na 1,6 % z 2,2 % v druhém kvartálu. Čekal se růst o 1,7 %. Mezikvartálně se hrubý domácí produkt měnového bloku zvýšil o 0,2 % po růstu o 0,4 % v druhém čtvrtletí.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v prosinci kleslo na 1,6 % z listopadových 1,9 %. Jádrová inflace, jež nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a která je pro politiku ECB zásadní, v prosinci zůstala na 1,1 %. Cílem ECB je meziroční inflace těsně pod 2 %.

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK