ČEZ mění dividendovou politiku, důvodem je změna strategie skupiny

Dividendu z loňského zisku bude schvalovat valná hromada ČEZ 26. června. Vedení společnosti v polovině května oznámilo, že z loňského zisku navrhne vyplatit dividendu 24 korun na akcii. Firma uvedla, že tak navrhuje vydat na dividendách 99 % zisku očištěného o mimořádné vlivy, což je podle jejího generálního ředitele Daniela Beneše dosud nejvyšší podíl. Mezi akcionáře by se mělo rozdělit asi 12,9 miliardy korun, očištěný čistý zisk ČEZ loni činil 13,1 miliardy korun. Podle analytiků jde přesto o zklamání, loni ČEZ rozdával 33 korun na akcii.

"Poslední kroky managementu ČEZ u investic, dividend a poskytování informací jsou minimálně podivné," řekl ČTK analytik z portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Pokud jde o dividendu, management podle něj šalamounsky mluví o výplatě 99 % očištěného čistého zisku. Kdyby byla vůle vyplatit vyšší dividendu, a tak doplnit příjmy státního rozpočtu, mohli by zahrnout také 200 miliard Kč nerozděleného zisku nebo vyplácet 80-100 % nekonsolidovaného čistého zisku, dodal.

"Nedávno zveřejněný návrh dividendy 24 Kč na akcii (99 % očištěného konsolidovaného čistého zisku) indikoval, že management dividendovou politiku zřejmě příliš nezmění. Nově nastavená pravidla tato očekávání potvrzují. Zúžení výplatního poměru je pouze kosmetickou záležitostí," míní analytik Miroslav Frayer z Komerční banky.

Zástupce části minoritních akcionářů firmy Michal Šnobr na Twitteru uvedl, že v pátek podal protinávrh, ve kterém požaduje z loňského zisku vyplacení dividendy 35 korun na akcii. Akcionáři kolem Šnobra iniciovali loni valnou hromadu, která se uskutečnila na konci listopadu. Šlo o první valnou hromadu ČEZ svolanou na popud minoritního akcionáře.

"Minoritními akcionáři byl podán návrh na výplatu 35 Kč na akcii, vidíme ale jen minimální šanci na jeho prosazení. V následujících letech očekáváme výplatu na horní hranici uvedeného pásma, a to i vzhledem k tomu, že společnost v horizontu téměř 10 let nečekají žádné významnější investice spojené s výstavbou nového jaderného zdroje. Nové nastavení dividendové politiky podle nás zohledňuje i nutnost v následujících třech letech refinancovat dluh v objemu přesahujícím 60 miliard Kč. To také vysvětluje opatrnost managementu a neochotu nerozdělovat více než 100 % konsolidovaného čistého zisku. Dovedeme si však představit, že po refinancování dluhu a za předpokladu, že management nezmění investiční či akviziční politiku, by mohlo dojít k další změně dividendové politiky, která by umožnila krátkodobě i výplatu přesahující 100 % zisku," říká Miroslav Frayer z Komerční banky.

Podle něj je strategie celkem logická vzhledem k tomu, jak neúspěšné byly projekty v jižní a východní Evropě. "Největší otazník ale stále visí nad výstavbou nového jaderného zdroje v ČR. V nejbližších letech se však žádného rozhodnutí nedočkáme, a proto si myslíme, že by se pozornost investorů měla orientovat především na rostoucí ziskovost a tvorbu volné hotovosti firmy. Podle nás cena akcií ČEZ zbytečně příliš reflektuje riziko financování nerentabilního projektu, protože v konečné fázi za mnoho let mohou být ve hře ekonomicky přijatelnější varianty náhrady dosluhujících jaderných zdrojů," dodává Frayer.

Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy dostaly na pomyslné dno. Čistý zisk meziročně klesl o 45 % na 10,5 miliardy korun. Meziroční srovnání podle firmy značně ovlivnily jednorázové výnosy za 7,5 miliardy korun z roku 2017, hlavně z prodeje akcií maďarské skupiny MOL. Tržby loni činily 184,5 miliardy korun a meziročně stouply reálně o téměř 11 miliard korun.

Z pozvánky na červnovou valnou hromadu vyplývá, že ČEZ se chce více soustředit na český trh. V zahraničí se do budoucna zaměří hlavně na služby související s moderní decentrální energetikou. O přijetí nové strategie budou rozhodovat akcionáři. Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí (70 % akcií). Hlasování na valné hromadě ČEZ tak vesměs končí podle přání resortu.

Beneš v rozhovoru pro pondělní vydání Hospodářských novin uvedl, že firma plánuje kromě dříve avizovaného Bulharska prodat majetek v Rumunsku a Turecku. Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě. Premiér Andrej Babiš řekl HN, že o plánu prodeje majetku ČEZ neví, ale že již dříve ČEZ kritizoval za nepovedenou expanzi do ciziny.

ČEZ působí kromě Česka na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku, Německu a Francii. Už delší dobu hledá kupce pro svá aktiva v Bulharsku, nyní jedná s tamní finanční skupinou Eurohold. Jak se ČEZ postaví k majetku v Německu a Francii, Beneš neuvedl. "Určitě chceme všechny projekty dotáhnout do konce. Pak se budeme zamýšlet nad tím, co dále," řekl deníku.

Zdroj: ČTK