Regulace jako iluze bezpečnosti aneb krize kapitalismu?
S finanční krizí se rozhořela debata o krizi kapitalismu. Kdo jiný než kapitalismus potopil svět do největší krize od Velké deprese? Obvykle na to reaguji větou: "Jaký kapitalismus?". Vždyť státy tvoří zhruba půlku ekonomik, tak proč ne krize vlád? A ten zbytek ekonomiky je svázán neuvěřitelnou regulací, tedy opět vládami.
Na téma regulace mě zaujal text z pera Dylana Grice ze Société Générale, s jehož názory souhlasím. Začíná dobrým příkladem.
Vezměte si takové semafory. Myslíte si, že jejich zrušení by zvýšilo počet nehod a zranění na ulicích? Intuitivně ano. Všichni známe bezohledné řidiče a chodce. Ale praktické zkušenosti z měst, kde semafory byly zrušeny, nic takového neukazují. Naopak, došlo k poklesu nehodovosti a počtu zranění.
Kritici říkají, že se lidé cítí méně bezpečně. Ale to je pravě ono - pokud se cítím méně bezpečně, tak se chovám i obezřetněji, takže počet nehod klesá. Semafory neodstraní ty, kteří se chovají a budou chovat neodpovědně a hloupě. Ale absence semaforů zvýší obezřetnost těch ostatních.
Ekonomický semafor
Co mají semafory společného s ekonomikou a finančními trhy? Namísto semaforů si dosaďte regulace a regulátory: Nevytvářejí tito regulátoři stejnou iluzi bezpečnosti pro finanční trhy jako semafory pro řidiče?
"Splňte kapitálovou přiměřenost - a budete v bezpečí."
"Nakupte dluhopisy s ratingem AAA - a budete mít bezriziková aktiva."
Podobné iluze nás přivedly do finanční krize. Nebo snad krize regulace? Věděli jste, že kapitálová přiměřenost Lehman Brothers pět dní před bankrotem byla 11 %? Tak čeho se obávat?
Nejde jen o regulaci bank, ale o regulaci obecně. Například regulace trhů práce v Evropě vedla k vysokým strukturálním mírám nezaměstnanosti a diskriminaci mladých. Dobrý úmysl je dlážděn armádou nezaměstnaných.
"Musíme pochopit, že svět není bez rizika, nikdy nemůže být bez rizika. Regulace, která klame lidi, že svět bez rizika je, jej dělá jen nebezpečnějším," píše Dylan Grice.
Politici mají ale jiný názor. Bohužel.
Tento text je rozšířenou verzí sloupku Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny, napsaného pro Lidové noviny.
Zdroj: Česká spořitelna
Aktuality
