Bobtnající čínský dluh jako důvod k obavám?
Když v roce 2008 krach americké investiční banky Lehman Brothers rozpoutal finanční krizi obřích rozměrů, čekalo se, že budou těžce zasaženy i rozvíjející se trhy. To se však nestalo.
Ceny akcií na rozvíjejících se trzích sice v důsledku finanční krize klesly, a to výrazně, nedošlo ale na panické výprodeje ani vlnu krachů. Rozvíjející se trhy tak prokázaly značnou míru odolnosti a potvrdily, že se skutečně rozvíjejí. Od té doby se ovšem stalo něco, co investory děsí mnohem více než možné důsledky poslední finanční krize.
Od roku 2007 se výrazně zvýšilo zadlužení rozvinutých i rozvíjejících se ekonomik. A investoři dobře vědí, že kde je dluh, tam je riziko. Týká se to hlavně Číny, kde se celkový dluh v poměru k HDP zvýšil ze 179,9 % na 293,3 %, a která tak již dokonce předběhla některé rozvinuté ekonomiky.
Z hlediska poměru dluhu k velikosti ekonomiky se Čína dostala před Německo i Rakousko a je v závěsu za Španělskem nebo USA. Co do nominální hodnoty dluhu Čína během poslední dekády dokonce předběhla Spojené království, Německo, Japonsko, Itálii nebo Francii.
V Číně roste jak zadlužení veřejného, tak soukromého sektoru. Celková hodnota dluhu se zvýšila ze zhruba 6 bilionů dolarů v roce 2007 na bezmála 40 bilionů dolarů na konci roku 2018. Výrazný růst zadlužení domácností je podle expertů spojený s růstem střední třídy, která sice zůstává z hlediska financí konzervativní, ale život na dluh jí již není tak úplně cizí.
Bobtnající čínský dluh však nestraší úplně všechny. Část trhu připomíná, že většina dluhu je denominována v domácí měně, což podstatně snižuje riziko problémů v důsledku případné devalvace čínské měny. Peking by tak podle těchto hlasů mohl případné hrozící problémy snadno vyřešit tištěním peněz.
Zdroj: Bloomberg
