ECB nechává sazby beze změny, komentáře Draghiho poslaly euro výše, eurozóna vymýšlí pojištění španělských dluhopisů
Evropská centrální banka podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,75 %. O snižování sazeb dnes bankéři dokonce vůbec nediskutovali. Program odkupu dluhopisů (OMT) ze strany ECB čeká na své cíle, Španělsku ani Kypru se o pomoc za přísných podmínek žádat nechce.
Na tiskové konferenci Mario Draghi uvedl, že předpokládá stále slabý růst ekonomiky eurozóny. Inflace letos neklesne pod 2 %, její výraznější snížení lze prý čekat v průběhu roku 2013.
Problémové země eurozóny dělají pokroky
Plánovaný program odkupů dluhopisů OMT zmírnil podle Draghiho napětí v eurozóně, bude ale spuštěn až po splnění nutných podmínek. ECB je připravena jej zahájit okamžitě.
Mezi podmínky patří především žádost konkrétní země o mezinárodní finanční pomoc. Španělsku, ale i Kypru se však podle posledních vyjádření politiků zatím pod kuratelu Evropy nechce. Podmínka je přitom zásadní pojistkou proti morálnímu hazardu - ECB oficiálně nesmí podporovat státní rozpočty.
Problémové země eurozóny podle Draghiho dělají pokroky. Rychlá ratifikace fiskálního paktu by byla velice vítána. ECB na jednotlivé země nemůže tlačit, konkrétně o Španělsku Draghi prohlásil, že "míček je na jeho straně kurtu". Pochválil Portugalsko a jeho středeční úspěch v podobě prodloužení splatnosti některých dluhopisů. V otázce Řecka byl nekompromisní - ECB se nebude účastnit případné další restrukturalizace řeckého dluhu, protože by šlo o přímé monetární financování.
Pomoc pro Španělsko?
Eurozóna podle zdrojů Reuters zvažuje pomoc Španělsku tím, že pojistí investory do španělských státních dluhopisů. Madrid by tak zůstal na trhu, stálo by to zhruba 50 miliard eur ročně. Podle zdrojů Reuters o tom uvažují Španělé, Němci, Italové a Francouzi, tedy největší země EMU. Záchranný fond eurozóny (ESM) by garantoval 20-30 % hodnoty každého nově vydaného španělského dluhopisu.
Pojištění by nebylo pro fond finančně náročné a Itálie by nečelila nákaze, která hrozí v případě žádosti Španělska o pomoc (řádově stovky miliard).
Bylo by to poprvé, kdy by eurozóna využila nástroj, který vytvořila v loňském roce pro země eura ohrožené dluhovou krizí. Španělsko by v takovém případě smluvně zavázalo k úsporným opatřením a ekonomickým reformám a akceptovalo by mezinárodní dohled nad plněním této smlouvy.
