Rakouský kancléř Kurz chce, aby unijní fond obnovy pomohl nejchudším členům

Rakousko patří ve vztahu vůči balíku obnovy, který má pomoci překonat důsledky koronavirové krize, spolu s Nizozemskem, Dánskem a Švédskem k zemím takzvané úsporné čtyřky. Ta prosazovala, aby fond poskytoval jen půjčky, nikoli záruky.

Evropská komise však navrhuje fond v objemu 750 miliard eur, z nichž dvě třetiny by činily záruky. Lídři EU doufají, že detaily dopracují na summitu příští pátek. Kurz už neodmítá záruky zcela, ale chce ještě diskutovat o celkovém mixu.

"Podle návrhu Bruselu by z fondu nejvíce těžily Itálie, Španělsko nebo Polsko. My ale v EU máme mnohem chudší země. Můj smysl pro spravedlnost mi říká, že když v EU bereme do rukou tolik peněz, pak by měly proudit především k těm nejchudším z chudých. Pokud bereme jako kritérium nezaměstnanost z let po roku 2015, jak se nyní navrhuje, pak to nemá s výzvami koronavirové situace nic společného," kritizuje návrh Kurz.

Kritérium nezaměstnanosti z let 2015 až 2019 pro rozdělení peněz z fondu na pomoc evropským ekonomikám považuje za nespravedlivé i český premiér Andrej Babiš. ČTK zároveň tento týden sdělil, že "rozhodně nechce bránit dohodě", ale chce "vybojovat maximum" pro Českou republiku.

Kurz v rozhovoru s německým listem nejmenoval konkrétní chudé země, které by podle něj měly získat větší podíl. Podle Eurostatu jsou však nejchudšími zeměmi EU z hlediska HDP na hlavu Lotyšsko, Rumunsko, Řecko, Chorvatsko a Bulharsko. Rakousko přitom má velmi těsné vztahy se zeměmi západního Balkánu.

Podle Kurze by peníze z fondu měly být přidělovány více podle dopadu pandemie na hospodářský výkon zemí a měly by plynout do oblastí jako výzkum a vývoj v souvislosti s rozvojem digitální infrastruktury nebo na ochranu klimatu. Kromě toho má být alokace podmiňována například reformami, odbouráváním byrokracie nebo bojem proti daňovým podvodům. "Podmíněnost je nutná, aby peníze nesloužily jen k zacpávání děr v rozpočtu," zdůraznil Kurz.

Zdroj: ČTK