ECB v červenci potvrdila nastavení úrokových sazeb i programů skupování aktiv
Evropská centrální banka na červencovém zasedání ponechala základní sazbu na 0 % a depozitní sazbu na -0,5 %. Potvrdila i parametry programů skupování aktiv. Ponechání měnové politiky beze změny se všeobecně očekávalo.
Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 %. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za peníze uložené u ECB platit. Ta se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.
Nouzový program skupování aktiv (PEPP) má pokračovat se souhrnným objemem 1,35 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb, a to přinejmenším do konce června 2021. Reinvestice prostředků v rámci programu PEPP mají pokračovat minimálně do konce roku 2022. Před měsícem ECB objem programu zvýšila o 600 miliard eur ze 750 miliard eur.
Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Změna nebyla oznámena ani u dodatečného balíku peněz na odkup aktiv v objemu 120 miliard eur, který je platný do konce tohoto roku, přičemž nemá předem dané měsíční objemy. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování úrokových sazeb.
Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností.
Tisková konference Christine Lagardeové
Během tiskové konference šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že ekonomická aktivita v Evropě roste, zároveň ovšem upozornila, že i tak zůstává utlumená. Opatření, která ECB přijala od začátku března, podle ní poskytují důležitou podporu ožívání eurozóny.
Do konce června ECB v rámci programu PEPP nakoupila aktiva za 360 miliard eur. V posledních týdnech tempo skupování aktiv klesalo s tím, jak se situace na finančních trzích zklidňovala. Šéfka banky také řekla, že pokud nedojde k mimořádnému zlepšení situace v ekonomice, bude podle základního scénáře využit celý objem programu PEPP.
Lagardeová hovořila také na téma dvourychlostního ožívání Evropské unie, na jehož riziko jedna z novinářek upozornila v souvislosti s kroky na podporu ekonomiky. Šéfka centrální banky řekla, že změny, k nimž v ekonomikách dojde díky podpoře z jednotlivých zdrojů, by měly mít panevropský charakter a měly by přispět k oživení celého regionu.
Krátce se na tiskové konferenci hovořilo také o revizi strategie ECB, kterou banka oznámila na začátku letošního roku. Šéfka ECB nyní uvedla, že v potaz budou brány rovněž dopady koronavirové krize na ekonomiku i celkovou situaci v regionu.
HDP eurozóny spadne o 8,7 %, čeká ECB
Podle červnové prognózy ECB čeká letos propad ekonomiky eurozóny o 8,7 % (březnová prognóza: +0,8 %), příští rok by ale HDP měl vzrůst o 5,2 % (březnová prognóza: +1,3 %) a v roce 2022 by se měl zvýšit o 3,3 % (březnová prognóza: +1,4 %). Inflace by letos měla dosáhnout 0,3 % (březnová prognóza: 1,1 %), v příštím roce by se měla zvýšit na 0,8 % (březnová prognóza: 1,4 %) a v roce 2022 by měla dosáhnout 1,3 % (březnová prognóza: 1,6 %).
HDP eurozóny v prvním čtvrtletí klesl o 3,6 %, růst cen v červnu zrychlil na 0,3 %
Hrubý domácí produkt eurozóny se v letošním prvním čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 3,6 %, nejvýrazněji od začátku měření v roce 1995. V březnu většina členských zemí unie zavedla omezení pohybu, aby zabránila šíření nemoci covid-19. V posledním čtvrtletí loňského roku se ekonomika eurozóny zvýšila o 0,1 %.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červnu stouplo na 0,3 % z květnových 0,1 %. Největší podíl na tom měl růst cen potravin, alkoholu a tabáku. Jádrová inflace, tedy inflace nezahrnující kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, dosáhla 1,1 %. Mírně tak klesla z květnových 1,2 %. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 0,8 %.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie budou od pátku na bruselském summitu jednat o plánu Evropské komise na podpůrný balík v celkovém objemu 750 miliard eur. Ačkoli se názory unijních lídrů krátce před vrcholnou schůzkou v řadě bodů liší, v jedné věci se shodnou - není čas. O balíku určeném na obnovu ekonomik se bude vyjednávat společně s příštím sedmiletým rozpočtem evropského bloku v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. "Je důležité, aby se evropští lídři rychle dohodli," řekla na čtvrteční tiskové konferenci Lagardeová.
Zdroj: ČTK, ECB, CNBC
