Evropské akcie jsou po dohodě lídrů EU na maximech od března

Panevropský index STOXX 600, v němž jsou zastoupeny akcie firem i mimo eurozónu včetně britských, zakončil úterní seanci růstem o 0,32 % na 376,70 bodu. Britský FTSE 100 posílil o 0,13 % na 6 269,73 bodu.

Hlavní ukazatel pařížské burzy CAC 40 si připsal 0,22 % na 5 104,28 bodu. Index milánské burzy FTSE/MIB vzrostl o 0,49 % na 20 723,42 bodu.

Maxima od 24. února dosáhl hlavní index frankfurtské burzy DAX, který přidal 0,96 % na 13 171,83 bodu. Růst táhly zejména akcie softwarové společnosti SAP.

Jednání lídrů EU trvalo čtyři dny a noci. Z fondu obnovy budou moci státy už od ledna začít čerpat 750 miliard eur, z toho 390 miliard eur budou tvořit granty, zbytek půjčky.

Finance určené na zotavení unijních ekonomik zasažených dopady koronavirové pandemie zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur. Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Internetová aukční síň eBay prodá za 9,2 miliardy USD svou inzertní divizi norské skupině Adevinta. Vznikne tak největší světová firma zaměřená na internetovou inzerci. Adevinta vlastní značky jako Leboncoin, největší internetové inzertní stránky ve Francii, či brazilskou OLX a desítky dalších značek v Evropě, Americe a severní Africe.
• Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na začátku pátého dne bruselského summitu dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu unie. Oznámil to v úterý ráno předseda Evropské rady Charles Michel. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur. Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise vypůjčí na finančních trzích.
• Švédský výrobce ovesného mléka a dalších výrobků rostlinného původu Oatly získal 200 milionů dolarů za prodej desetiprocentního podílu ve firmě. Hodnota podniku se tak vyšplhala na dvě miliardy dolarů.
• Ruský prezident Vladimir Putin v úterý svým výnosem stanovil národní cíle, kterých má Rusko dosáhnout do roku 2030. Oproti předchozímu výnosu mezi těmito cíli už nefiguruje přání, aby se Rusko stalo jednou z pěti největších světových ekonomik. Cíl snížit chudobu v zemi proti roku 2017 na polovinu přesunul z roku 2024 na rok 2030, upozornila ruská média.
• Evropská léková agentura v úterý oznámila, že první vakcínu proti covidu-19 by mohla schválit do konce letošního roku. Možné to má být díky vesměs pozitivním výsledkům dosavadních výzkumů.
• Maďarská centrální banka podle očekávání snížila na svém úterním zasedání už podruhé za poslední měsíc svou základní úrokovou sazbu. Ta klesne o 0,15 bodu na 0,6 procenta. Banka tak reaguje na očekávané vyšší ekonomické škody způsobené koronavirovou pandemií. Navzdory snížení je ale základní úrok v Maďarsku pořád nejvyšší ze všech zemí takzvané visegrádské čtyřky, kam patří ještě Česká republika, Polsko a Slovensko.

Výsledková sezóna

• Epidemie covidu-19 udělala z nemocničních lůžek Linetu, spoluzaloženého Zbyňkem Frolíkem, natolik žádané zboží, že se tržby společnosti za první fiskální čtvrtletí (od dubna do června) vyhouply na bezprecedentních 91 milionů eur.
  
• Největší švýcarské bance UBS klesl v druhém čtvrtletí meziročně čistý zisk o 11 procent na 1,23 miliardy dolarů. Ani zvýšená obchodní aktivita nevyrovnala propad v retailovém a korporátním bankovnictví, který způsobila koronavirová krize. Výsledek i tak překonal odhad analytiků. 
• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Cars se v prvním pololetí propadl do ztráty. Pandemie nemoci covid-19 totiž dočasně zavřela výrobní závody, narušila dodavatelské řetězce a snížila poptávku po autech. Provozní ztráta za leden až červen činila 989 milionů švédských korun (2,6 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 5,52 miliardy SEK ve stejném období loni. Ve druhé polovině roku ale společnost očekává oživení.

Zdroj: MarketWatch, Reuters, CNBC, Bloomberg, ČTK