Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněné zprávy klesla meziročně o 11 %

Největší podíl na meziročním poklesu české ekonomiky měla zahraniční poptávka s příspěvkem -7,9 procentního bodu. Spotřební výdaje domácností přispěly k poklesu -2 procentními body.

"Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak mírně pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí.

ČR - meziroční vývoj HDP

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,9 %, meziročně však o 4,8 % klesla. Vyšší byly pouze investice do ostatních budov a staveb. Největší propad zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.

Saldo zahraničního obchodu se ve druhém čtvrtletí meziročně snížilo o 56,5 miliardy korun na 44,1 miliardy korun. To je nejnižší hodnota od druhého kvartálu 2012. Vývoz zboží a služeb meziročně klesl o 23,3 %. Dovoz zboží a služeb meziročně klesl o 18,2 %.

"Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl," uvádí ČSÚ.

ČR - mezičtvrtletní vývoj HDP

Pokles byl mírnější, než odhadovala ČNB

Pokles tuzemské ekonomiky byl ve druhém čtvrtletí o jeden procentní bod mírnější, než odhadovala ČNB v aktuální prognóze. Řekl to ředitel měnové sekce centrální banky Petr Král. "S ohledem na bezprecedentní situaci, ve které se ekonomika nacházela během jarních měsíců, lze pozorovanou odchylku skutečného vývoje od prognózy považovat za nevýznamnou," uvedl.

Téměř zcela v souladu s prognózou ČNB se podle Krále vyvíjela spotřeba domácností, která kvůli karanténním opatřením výrazně poklesla. Také čistý vývoz se vyvíjel podle odhadů ČNB při mírně menším poklesu jak celkového vývozu, tak dovozu. Menší meziroční propad zaznamenala hrubá tvorba kapitálu, což bylo dáno nečekaným zmírněním poklesu fixních investic. Spotřeba vlády si podle očekávání udržela meziroční růst, ten byl ale ve srovnání s odhady centrální banky o něco pomalejší.

"Zveřejněná data potvrzují výrazné negativní dopady koronavirové pandemie a s ní souvisejícího poklesu zahraniční poptávky a přijatých vládních karanténních opatření na tuzemskou ekonomiku během jarních měsíců," uvedl dále Král. Upozornil, že snížená zahraniční poptávka, výrazný nárůst nezaměstnanosti a celkově zhoršené vnímání ekonomické situace ze strany českých firem i domácností budou tlumit ekonomickou aktivitu i v následujících čtvrtletích.

Aktuální prognóza centrální banky letos počítá s poklesem ekonomiky o 8 %. V příštím roce se ekonomika podle ČNB vrátí k růstu, ale její výkon dosáhne předpandemické úrovně až na konci roku 2022.

Analytici: Ekonomika má nejhorší za sebou

Na základě údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí se ekonomové domnívají, že ekonomika má zřejmě to nejhorší za sebou. Zároveň ale upozorňují, že řada dalších ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat se zpožděním. V průměru odhadují ekonomové celoroční pokles hospodářství kolem sedmi procent, což je méně, než očekávali ještě počátkem léta.

"Zpřesněná čísla se příliš neliší od předběžného odhadu, a tak nadále očekáváme propad ekonomiky v tomto roce o zhruba 7 %. Nicméně stále platí, že finální číslo se bude odvíjet od rychlosti zotavování globální, respektive tuzemské ekonomiky v druhé polovině roku, které se bude odvíjet od vývoje epidemiologické situace. Rozpětí odhadů vývoje HDP na trhu pro letošní rok je tak nadále velmi široké a pohybuje se od -4,5 % až po -10 %. Ačkoli tak má tuzemská ekonomika to nejhorší za sebou z pohledu propadu HDP, řada ukazatelů včetně nezaměstnanosti se bude zhoršovat teprve se zpožděním, zejména po ukončování podpůrných vládních programů," poznamenal hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

I podle analytika z ČSOB Petra Dufka úterní čísla nedávají důvod měnit výhled ekonomiky pro letošní rok. Nadále tak letos počítá s poklesem ekonomiky zhruba o sedm procent.

"To nejhorší již máme za sebou. Situace by se v následujících čtvrtletích měla zlepšovat. Celkový pokles našeho hospodářství za letošní rok by se měl pohybovat kolem 7,5 %," uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška má ekonomika před sebou nadále těžké období. "Třetí čtvrtletí vykáže mezičtvrtletní růst kolem čtyř procent, ten ale bude pouze výsledkem extrémně nízké základny z období, kdy velká část ekonomiky stála," upozornil. Celkově podle něj směřuje ekonomika k celoročnímu poklesu o 6,5 až 7 %.

"V dalších čtvrtletích se výkon ekonomiky bude postupně zlepšovat, respektive její propad se bude zmírňovat, situace na trhu práce se ale naopak zhorší," uvedl hlavní ekonom TRINITY BANK Lukáš Kovanda. Za celý letošní rok se ekonomika podle něj propadne o osm procent a v příštím roce lze počítat s růstem na úrovni 5,5 %.

I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče uvolňování restrikcí souvisejících s koronavirem a nízká srovnávací základna představovaná druhým čtvrtletím by měly ve třetím čtvrtletí vést k mezikvartálnímu růstu HDP. Za celý rok očekává pokles o 5,8 %.

Klíčové období má ekonomika přitom podle ekonoma z Komerční banky Martina Gürtlera ještě před sebou, a tím je blížící se podzim. "Nyní již ekonomika opět roste. Oživení navíc probíhá nejen ve spotřebitelském sektoru, ale také v odvětví průmyslu, a to dokonce rychleji, než se původně čekalo," uvedl. Pro letošek čeká pokles ekonomiky o 5 %.

Zdroj: ČTK