Evropské akcie ve středu navázaly na růst v Asii

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 1,66 % na 371,28 bodu, britský FTSE 100 vzrostl o 1,35 % na 5 940,95 bodu, německý DAX skončil se ziskem 2,07 % na 13 243,43 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 1,90 % na 5 031,74 bodu.

Akcie v chemickém sektoru jsou na historických maximech zejména díky tomu, že dobré údaje z výrobního sektoru v EU, USA i v Číně signalizují ožívání výrobní aktivity.

Dařilo se rovněž technologickým titulům, které těží ze zájmu investorů o tyto akcie v USA. Technologický sektor v Evropě je i díky větší odolnosti vůči následkům koronaviru na nejvyšších úrovních od roku 2001.

Překážkou pro výraznější růst evropských akcií je stále poměrně špatná situace kolem inflace, jež signalizuje nerovnoměrné ekonomické oživení v regionu.

"Slabé údaje týkající se inflace by mohly zvýšit šance na to, že ECB bude pokračovat ve stimulaci ekonomiky. Vzhledem k tomu, že centrální banky a vlády po celém světě jsou stále ochotné udělat vše na obranu ekonomiky před dopady pandemie, můžeme považovat poslední propady na trzích spíše za korekci," říká Charalambos Pissourosze společnosti JFD Group.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Maloobchodní tržby v Německu v červenci v reálném vyjádření klesly o 0,9 %, a pokračovaly tak v poklesu z předchozího měsíce, kdy se po zpřesnění údajů snížily o 1,9 %. Oznámil to ve středu německý statistický úřad. Je to překvapivý výsledek, ekonomové totiž počítali s růstem. Vývoj naznačuje, že výdaje domácností k zotavení největší ekonomiky v Evropě patrně nepřispívají tak, aby se po koronaviru ve třetím čtvrtletí dostavil předpokládaný silný růst.
• Deficit státního rozpočtu Slovenska se za prvních osm měsíců letošního roku meziročně více než zdvojnásobil a dosáhl bezmála 3,99 miliardy eur. Informovalo o tom ve středu slovenské ministerstvo financí. Bilanci slovenského rozpočtu, jehož plánovaný schodek na tento rok parlament změnou zákona v červenci výrazně zvýšil, ovlivnily dopady pandemie covidu-19.
• Výdaje norské vlády ve druhém čtvrtletí poprvé za 25 let překonaly celkové příjmy. Rozpočtový deficit 83 miliard norských korun (210 miliard Kč) způsobila pandemie nemoci-19, která prudce snížila daňové příjmy a ceny ropy, což je hlavní vývozní položka této skandinávské země. Vláda naopak zvyšovala výdaje, aby ochránila ekonomiku. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil norský statistický úřad.
• Finanční ústav Danske Bank čelí novému vyšetřování, které zahájil dánský úřad pro regulaci finančního sektoru (FSA) a v němž se angažuje i hospodářská policie. Ukázalo se, že největší dánská bankovní společnosti mohla regulátora klamat ohledně nápravy chybného vymáhání dluhů. Úřad dal bance lhůtu do 10. září, aby odpověděla na otázky spojené s kauzou - například, kdy poprvé na věc přišla. Uvedla to ve středu agentura Bloomberg.
• To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, ačkoliv žádná bezprostřední hrozba pro finanční stabilitu kvůli pandemii teď nehrozí. Uvedl to ve středu německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin.
• Světová ekonomika se do stavu před koronavirovou krizí bude vracet velmi dlouho.Ožívání bude probíhat krok za krokem a bohužel ne ve všech sektorech, upozornil ve středu šéf Deutsche Bank Christian Sewing.
• Soud v Londýně ve středu schválil záchranný plán letecké společnosti Virgin Atlantic za 1,2 miliardy liber.Plán má zajistit, aby firma přežila koronavirovou krizi a mohla dál fungovat, uvedla ve středu agentura Reuters. Podnik už dříve odhadl, že pokud plán nevyjde, dojde mu na konci září hotovost. Rekapitalizaci schvalují všichni věřitelé společnosti.
• Eurozóna: Index výrobních cen v červenci meziročně klesl o 3,3 % (odhad: -3,4 %, červen: -3,7 %) a meziměsíčně stoupl o 0,6 % (odhad: +0,5 %, červen: +0,7 %).
• Spojené království: Index cen domů Nationwide v srpnu meziročně vzrostl o 3,7 % (odhad: +2 %, červenec +1,5 %) a meziměsíčně se zvýšil o 2 % (odhad: +0,5 %, červenec: +1,8 %).

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch