IDEA: Zrušení superhrubé mzdy je nejméně výhodné pro nízkopříjmové skupiny

"Zrušení superhrubé mzdy by na příjmové skupiny zaměstnanců dopadlo velice nerovnoměrně. Nejméně výhodná by byla pro zaměstnance s nejnižšími příjmy a mnohým z nich by nepřinesla nic, protože ti daň z příjmů neplatí již nyní," uvedli autoři studie Klára Kalíšková, Daniel Münich a Michal Šoltés.

Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) z minulého týdne by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.

Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně z příjmů se koaliční strany dohodly koncem srpna. Zároveň má zůstat sazba 23 % pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 korun měsíčně. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 %. Proti zavedení 15% daně z příjmů je prezident Miloš Zeman, podle něhož jde o pokus o nabourání díry do státního rozpočtu.

Ze zrušení superhrubé mzdy by nemělo výhody podle autorů studie zhruba 15 % zaměstnanců. "Jde o zaměstnance, kteří mají buď velmi nízké příjmy nebo uplatňují vysoké množství slev jako například na děti, nepracujícího manžela či manželku, školkovné nebo vysoké odpočty z daňového základu z hypoték, stavebního a životního pojištění atd.," uvedli.

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane tedy fakticky zachována. Průměrná hrubá měsíční mzda byla loni podle dat Českého statistického úřadu 34 125 Kč.

Zdroj: ČTK