Americký trh práce v říjnu zasáhl shutdown, v listopadu ale byla část škod napravena

Za říjnovým poklesem počtu pracovních míst stál právě vládní sektor, který kvůli neshodám mezi republikány a demokraty v Kongresu přišel o financování. Zaniklo v něm skoro 160 tisíc pozic, zatímco soukromý sektor jich více než 50 tisíc přidal.

V listopadu úbytek míst ve vládním sektoru pokračoval, tempo ale bylo výrazně mírnější (-5 tisíc míst). Soukromý sektor v listopadu vygeneroval bezmála 70 tisíc pracovních příležitostí.

Pozitivním signálem je, že míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, v listopadu dosáhla 62,5 %, a tedy nijak nevybočuje z dlouhodobého trendu.

Nezaměstnanost U6, která bere v úvahu také ty, kteří už hledání práce vzdali, a ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, v listopadu nicméně vyskočila na 8,7 % ze zářijových 8 %. Údaj za říjen není k dispozici.

Mzdy rostou nejpomaleji za čtyři a půl roku

V říjnu i listopadu také zpomalil růst mezd. V září se průměrná hodinová mzda meziročně zvýšila o 3,8 %, v říjnu ale růst zpomalil na 3,7 % a v listopadu dokonce na 3,5 %, nejnižší úroveň od května 2021. To ale podle ekonomů není nutně nepříznivé, protože pomalejší růst mezd indikuje menší prostor pro další zvyšování spotřebitelských cen, a tedy dává naději na postupný návrat inflace k 2% cíli Fedu.

Ekonomika USA musí každý měsíc vygenerovat asi 100 tisíc míst, aby trh práce držel tempo s růstem počtu lidí v produktivním věku.

Podle údajů ADP v listopadu v soukromém sektoru zaniklo zhruba 32 tisíc pracovních míst. Údaj o kontrakci přišel po říjnovém čistém přírůstku 47 tisíc pozic. Zatímco firmy s 50 a více zaměstnanci ohlásily čistý přírůstek asi 90 tisíc míst, podniky s méně než 50 zaměstnanci oznámily zánik zhruba 120 tisíc míst. Nejvýraznější ztráty byly u firem s 20–49 zaměstnanci. K poklesu přispěl útlum napříč odvětvími, nejvíce pracovních míst zaniklo v profesních a podnikových službách, informačních službách, výrobě a finančním sektoru. ADP uvedla, že zaměstnavatelé reagují na opatrnost spotřebitelů i nejisté ekonomické podmínky.

Americká ekonomika se na jaře zotavila z propadu v prvním čtvrtletí způsobeného dopady obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa. HDP Spojených států se v období od dubna do června v přepočtu na celý rok zvýšil o 3,8 %. V prvních třech měsících roku ekonomika anualizovaně klesla o 0,6 %. Mezitím ale inflace od dubna do září narostla z 2,3 % až na 3 %.

Cyklus uvolňování měnové politiky by měl končit

Investoři údaje z trhu práce pozorně sledují mimo jiné v očekávání dalšího vývoje měnové politiky americké centrální banky. Na posledním letošním zasedání 10. prosince Fed snížil základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů do pásma 3,50–3,75 %. Měnová autorita USA je ale rozdělená, jeden člen měnového výboru požadoval razantnější uvolnění měnové politiky, zatímco další dva chtěli ponechání sazeb beze změny. To naznačuje podle ekonomů složitá jednání o měnové politice v příštím roce.

Vyhlídky členů měnového výboru pro sazby (takzvaná dot plot projekce) naznačují, že mnoho prostoru pro uvolňování měnové politiky už není. Pro příští rok vyhlíží jedno snížení základní sazby o čtvrt procentního bodu, v roce 2027 se pak má krok zopakovat. Fed předpokládá, že nezaměstnanost letos dosáhne 4,5 %, v dalších dvou letech by pak měla sestoupit na 4,4 %, respektive na 4,2 %.

Fed by mohl v příštím roce snížit sazbu i dvakrát

"Fed posledním datům z trhu práce pravděpodobně nepřisoudí velkou váhu kvůli jejich narušení shutdownem," uvedla Kay Haighová z Goldman Sachs Asset Management. "Zpráva za prosinec, která bude zveřejněna na začátku ledna, tedy před příštím měnověpolitickým zasedáním, bude pro Fed při rozhodování o krátkodobém směřování měnové politiky pravděpodobně mnohem významnějším ukazatelem."

Zdroj: CNBC, MarketWatch