Pražská burza v úterý po sérii předchozích poklesů vzrostla
Pražská burza po předchozích pěti dnech poklesů posílila. Index PX zpevnil o 0,72 % na 868,05 bodu. Vzhůru mu pomohly především bankovní tituly.
"Západoevropské burzy se pohybovaly v kladném teritoriu, když částečně korigovaly pondělní hluboké propady. Podobný vývoj byl k vidění i na pražské burze," uvedl makléř z Fio banky Josef Dudek.
Ze 12 titulů ovlivňujících hodnotu indexu PX jich polovina uzavřela obchodování se ziskem. Další čtyři emise stagnovaly.
Nejlépe si vedly cenné papíry Monety Money Bank. Jejich cena vrostla téměř o dvě procenta na 51,70 koruny. Dařilo se i dalším dvěma bankovním titulům obchodovaným v Praze. Akcie rakouské bankovní skupiny Erste posílily o 1,71 % na 510,60 koruny. Emise Komerční banky zpevnila o 1,22 procenta na 499 Kč za akcii. "Při lehce podprůměrném objemu obchodů byly české bankovní tituly odolnější než jejich západoevropská konkurence, ta jako celek uzavřela o 0,2 % slabší," napsal Ermir Shkurti ze společnosti WOOD & Company.
Mimo bankovní sektor si zisk připsaly například akcie pojišťovny VIG. Jejich závěrečná cena 556,50 koruny byla o 0,72 % vyšší než o den dříve.
Naopak mezi ztrátové se zařadily akcie likérky Stock Spirits a mediální skupiny CME. Cenné papíry Stock Spirits zlevnily o více než půl procenta, akcie CME oslabily o 0,41 % na 97,10 Kč.
Pražská burza 22. září 2020
Hlavní úterní události v ČR
- Česká zbrojovka Group SE nabídne na pražské burze až 12 985 502 akcií, z toho až 6 911 638 nových akcií, 2 024 621 až 4 859 091 stávajících akcií a 1 214 773 akcií pro případný nadúpis. Cenové rozpětí je stanoveno na 290-370 Kč za jednu akcii. Oznámení ceny v IPO a výsledné alokace a první den na hlavním trhu pražské burzy s možností obchodovat s akciemi firmy čeká Česká zbrojovka 2. října 2020.
- Energetická skupina ČEZ koupila prostřednictvím svého investičního fondu Inven Capital minoritní podíl ve švédské společnosti Eliq. ČTK to řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Firma se podle ní specializuje na vývoj aplikací, které energetickým společnostem pomáhají analyzovat harmonogramy spotřeby domácností a následně nabízet zákazníkům na míru šitá řešení úspor. Cenu ani výši podílu mluvčí neuvedla. Sdělila pouze, že Inven Capital byl iniciátorem a hlavním investorem aktuálního investorského kola, které má sloužit k navýšení kapitálu firmy o pět milionů eur.
- Německo zřejmě ve středu zařadí prakticky celou Českou republiku mezi rizikové oblasti a bude pro vstup českých občanů na své území vyžadovat test na koronavirus, případně karanténu. Novinářům to v Bruselu řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček.
- Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) nechce zavádět opatření, která by hendikepovala ekonomiku, byť jsou jednodušší. Lidé musejí přijmout za své, že mají spolupracovat. Řekl to na tiskové konferenci po svém uvedení do úřadu.
- Výroba osobních automobilů v Česku za červenec a srpen meziročně klesla o 5,0 % na 184 942 vozů. Výroba za osm měsíců roku tak klesla o 26,9 % na 688 557 aut, což je o téměř šest procentních bodů nižší propad než v samotném prvním pololetí. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.
- Ministryně financí Alena Schillerová a práce a sociálních věcí Jana Maláčová se v úterý nedohodly na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok. Důvodem jsou hlavně výdaje na sociální služby a na přídavek na děti. Ministerstvo práce na ně požaduje navíc kolem 7,5 miliardy. Novinářům to po jednání řekla Schillerová. Podle ní bude jednání pokračovat ještě tento týden.
- Česká republika potřebuje, aby obchodní cesty do Německa mohly pokračovat bez větších omezení, nejlépe aby se na ně nevztahovala povinnost předložení negativního testu na covid-19. Právě testování by znamenalo významnou administrativní i finanční zátěž. Reálné problémy zejména pro přepravní firmy a exportéry ukáže až praxe.
- Schodek rozpočtu na rok 2021 bude podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa vyšší než 116 miliard korun, jak prezentovala o víkendu v prvním návrhu ministryně financí Alena Schillerová. Shodl se na tom na úterní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech, řekl novinářům po setkání. Filip také uvedl, že pokud se kurzarbeit nepodaří schválit tak, aby začal platit od 1. listopadu, bude potřeba použít některý z takzvaných kovidových programů. S tím souhlasí i vicepremiér Jan Hamáček, který se Zemanem jednal po Filipovi. Předseda KSČM se s prezidentem shodl, že u daně z příjmů by měly být více než dvě sazby, Zeman si dovede představit sazby čtyři.
Zdroj: BCPP, ČTK
