Evropské akcie zopakovaly výsledek ze čtvrtka, ve ztrátě skončil pouze německý DAX

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 0,25 % na 362,69 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,39 % na 5 902,12 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,02 % na 4 824,88 bodu a německý DAX oslabil o 0,33 % na 12 689,04 bodu.

Akcie na evropských trzích zahájily dnešní obchodování výrazným poklesem, jejich hlavní index STOXX Europe 600 odepisoval až jedno procento. K nejistotě přispěla zpráva, že americký prezident Donald Trump má pozitivní test na koronavirus.

Trump v pátek ráno na twitteru oznámil, že on i jeho manželka mají pozitivní test na koronavirus. Trumpův lékař uvedl, že ani jeden z nich ale není ve vážném stavu a že okamžitě nastoupili karanténu.

"V této fázi je příliš brzy na to, abychom řekli, jak to může ovlivnit výsledek voleb. Trhy začaly v bezprostřední reakci na tuto zprávu klesat, což je pochopitelné," řekl šéf výzkumu ve finanční společnosti ANZ v Singapuru Khoon Goh.

Podle obchodníků však za poklesem cen mohlo být i chystané masivní opatření proti šíření koronaviru v Paříži. Maximální opatření mohou začít platit od pondělí, což si podle agentury Reuters vedle dalšího omezení veřejných akcí patrně vyžádá také uzavření restaurací a barů.

Odpoledne se pak začaly množit spekulace, že nakažení prezidenta může nakonec urychlit jednání o novém stimulačním balíčku v USA. Podobný vliv měla také zpráva z amerického trhu práce, kde se v srpnu vytvořilo pouze 661 000 pracovních míst, což je výrazně pod očekáváním trhu (850 000). Trhy tak pokračují v poměrně nelogických pohybech, kdy i negativní zprávy mohou znamenat růst, protože investoři při nich očekávají rychlejší a výraznější zapojení vlád a centrálních bank do záchrany ekonomiky.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 vzrostl o 2,02 %, FTSE 100 se zvýšil o 1,02 %, DAX posílil o 1,76 % a CAC 40 přidal 1,83 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Spotřebitelské ceny v eurozóně pokračovaly v září v poklesu a dostaly se na novou nejnižší hodnotu za více než čtyři roky. Jejich propad v meziročním srovnání zrychlil na 0,3 ze srpnových 0,2 procenta. Hlavním důvodem byl propad cen energií. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
• Norská ropná a plynárenská společnost Equinor do roku 2023 zruší asi 30 procent míst v průzkumu, což znamená stovky pracovních pozic. Vlivem pandemie nemoci covid-19 klesla totiž poptávka po ropě a Equinor se snaží snížit náklady. Informovala o tom v pátek agentura Reuters.
• Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla kvůli pandemii v porovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 13 procent. Ve své zpřesněné zprávě to v pátek oznámil italský statistický úřad ISTAT. Meziročně se pak hrubý domácí produkt vlivem plošné karantény snížil o 18 procent. I to je víc, než činily odhady.
• Evropská centrální banka zintenzivňuje práci na digitálním euru. Cílem je, aby byla připravena na vydání digitální měny, pokud by to bylo potřeba. Digitální euro by mohlo pomoci v případech, kdy občané přestanou ve velkém používat hotovost, převládnou na trhu zahraniční formy elektronických peněz anebo v případech, kdy budou další způsoby plateb nedostupné. Uvedla to ECB v páteční zprávě.
• Americká maloobchodní společnost Walmart prodá za 6,8 miliardy liber většinu v britském řetězci supermarketů Asda. Podíl získá konsorcium, které tvoří investiční skupina TDR Capital a zakladatelé firmy provozující čerpací stanice EG Group. Asda se tak po více než dvaceti letech vrátí do britského vlastnictví, uvedla v pátek agentura Reuters.
• Francouzský průmyslově-stavební koncern Vinci nabízí svému španělskému konkurentovi ACS za jeho průmyslovou divizi 5,2 miliardy eur. Vinci, který má v úmyslu posílit své služby v oblasti energetiky a inženýrských sítí, v pátek zprávu z výkazu ACS pro burzovního regulátora potvrdil a dodal, že správní rada ACS je "otevřena vyjednávání".

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Největší akcionář banky HSBC (v pondělí +8,89 %), investiční společnost Ping An Asset Management, zvýšila svůj podíl ve společnosti.
• Automobilka Volkswagen (v pondělí +3,68 %) a její čínští partneři (SAIC Motor, FAW Group, JAC Motors) investují v příštích 4 letech 15 miliard EUR do vývoje a výroby elektrických aut v Číně. Jde o investici nad rámec 33 miliard EUR globálních investic Volkswagenu do stejného segmentu.
• Akcie pojišťovny VIG (v pondělí -0,69 EUR, tedy -3,42 %) se na domácím trhu ve Vídni poprvé obchodovaly bez nároku na dividendu 1,15 EUR na akcii. Výplata začíná ve středu 30. září.
• První den na burze má za sebou po odloučení od společnosti Siemens (v pondělí -1,54 %) její bývalá divize Siemens Energy. Zalistována byla za 21,60 EUR, otevírací cena byla 21,80 EUR, titul ale uzavřel na 21,21 EUR.
• Německý potravinový řetězec Aldi v Británii příští rok vytvoří 4 000 pracovních míst a otevře dalších 100 poboček. Firma to uvedla ve svém pondělním sdělení s tím, že v příštích dvou letech do rozvoje investuje 1,3 miliardy liber, nejvíce za dobu své přítomnosti na britském trhu. V expanzi pokračuje díky rostoucímu zájmu Britů o nákupy v diskontních řetězcích.
• Britský premiér Boris Johnson hodlá přidělit klíčové mediální pozice dvěma zastáncům brexitu a kritikům stanice BBC. Napsal to list The Times, podle nějž jde o šéfredaktora Daily Mail Paula Dacrea a bývalého šéfredaktora The Daily Telegraph Charlese Moorea.
• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně v září v souladu s předběžnými údaji dosáhl -13,9 bodu. Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v září mírně zlepšila, v srpnu byl index na -14,7 bodu. Zlepšila se také celková ekonomická nálada i dílčí ukazatele pro průmysl a služby.
• Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných údajů v září meziročně klesly o 0,2 %. Oproti srpnové stagnaci je to zhoršení, přičemž inflace nesplnila ani očekávání analytiků, kteří očekávali pokles cen o 0,1 %. Meziměsíčně se ceny v září snížily o 0,2 %, což je po srpnovém poklesu o 0,1 % také zhoršení a je to také horší, než očekávali analytici (-0,1 %).
• Britové si v srpnu brali méně úvěrů, než se čekalo. Pozitivně překvapil pouze ukazatel schválených hypoték, jinak byli obyvatelé Spojeného království v srpnu s půjčkami opatrnější, než odhadovali analytici.
• Spotřebitelská důvěra ve Francii v září nečekaně stagnovala, čekal se pokles. Index spotřebitelské důvěry ve Francii v září zůstal na 95 bodech, analytici vyhlíželi hodnotu o dva body nižší.
• Podle předběžných údajů v září ve Španělsku spotřebitelská inflace meziměsíčně dosáhla míry +0,2 % a meziročně -0,4 % (odhad: -0,5 %). Jádrová složka spotřebitelského koše naopak meziročně zlevnila o něco více, než se čekalo. Za srpen vedle toho španělští maloobchodníci hlásí meziroční pokles tržeb o 2,4 % (červenec: -3,9 %).
• Itálie: Index výrobních cen v srpnu meziměsíčně +0,1 % (červenec +0,2 %), meziročně .3 % (červenec: -4,2 %).
• Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia uzavřel dohodu s největším britským telefonním operátorem BT a stane se jeho hlavním dodavatelem komponentů pro sítě páté generace. Těží tak z nařízení, kterým britská vláda blokuje čínskou firmu Huawei, informoval v úterý server BBC.
• Bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Rodrigo Rato byl zproštěn obvinění v souvislosti se vstupem španělského finančního ústavu Bankia na burzu. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Bankia vstoupila na burzu v roce 2011 formou primární veřejné nabídky akcií a Rato byl tehdy šéfem banky. Ve Španělsku jde o politicky i sociálně citlivou záležitost, protože mnoho lidí přišlo o peníze.
• Počet lidí zaměstnaných na kurzarbeit, tedy v režimu, kdy jim mzdu dorovnává stát, v Německu v září činil 3,7 milionu. To je výrazný pokles proti srpnu, kdy jich bylo 4,7 milionu. Uvedl to v úterý ekonomický institut Ifo. Podíl takto pracujících lidí na celkovém počtu zaměstnaných se tak snížil na 11 % ze 14 % v předchozím měsíci. Je to znamení, že se největší evropská ekonomika dále částečně zotavuje z dopadů koronavirové krize.
• Francouzská vláda představila rozpočet na rok 2021. Z nejhorší recese od konce druhé světové války chce ekonomiku vyvést pomocí balíku 42 miliard eur. Na dvouletý plán oživení hospodářství Paříž celkem vyčlenila 100 miliard eur. Vláda očekává, že druhá největší ekonomika eurozóny letos klesne o rekordních deset procent.
• Polská e-commerce platforma Allegro stanovila konečnou cenu v úpisu na burze ve Varšavě na 43 PLN, tedy na horní hranici původního rozpětí. Poprvé se s titulem má obchodovat 12. října a tržní kapitalizace firmy na základě upisovací ceny je zhruba 44 miliard PLN, což z Allegra dělá jednu z největších veřejně obchodovaných firem v Polsku.
• Dánská vláda chce snížit emise oxidu uhličitého nad evropský cíl, aniž by škrtala výdaje na sociální stát. Píše to v úterý agentura Reuters. Dánsko v loňském roce přijalo zákon, kde se zavázalo snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 70 procent. Ve srovnání s úrovní z roku 1990 by Dánsko mělo vypouštět o 20 milionů tun oxidu uhličitého méně.
• Zadlužení Německa kvůli výdajům na překonání následků pandemie nemoci covid-19 nepřesáhne úroveň, které země dosáhla po finanční krizi před deseti lety. V úterý to ve Spolkovém sněmu prohlásil německý ministr financí Olaf Scholz, který poslancům představil návrh rozpočtu na rok 2021 s očekávaným schodkem 96,2 miliardy eur.
• Britská ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 19,8 %, ukázala konečná zpráva, kterou zveřejnil britský statistický úřad. Země je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě. Výsledek je přesto nepatrně lepší, než ukazovala předběžná zpráva, podle které propad ve druhém čtvrtletí dosáhl 20,4 %.
• Evropská centrální banka začala zvažovat, že kvůli dopadům koronavirové krize na ekonomiku přehodnotí svou dosavadní strategii po vzoru americké centrální banky. Větší obavy než z rychlého růstu cen má nyní z velmi pomalého zdražování. Šéfka ECB Christine Lagardeová proto na středeční tiskové konferenci uvedla, že banka by mohla umožnit, aby inflace překročila dlouhodobý cíl ECB. V konečném důsledku by to znamenalo vytvořit nový inflační cíl.
• Největší britský maloobchodní řetězec Tesco hodlá do roku 2025 zečtyřnásobit prodej náhražek masa. Reaguje tak na rostoucí poptávku po produktech pro vegany. Informuje o tom server BBC. Analytická společnost Mintel odhaduje, že hodnota britského trhu s náhražkami masa by do roku 2024 mohla přesáhnout 1,1 miliardy liber.
• Německé dovozní ceny v srpnu klesly. Meziměsíčně ceny stouply lehce pod úrovní, jako očekávali analytici, meziročně pak spadly o 4 %, ekonomové čekali propad o 4,1 %.
• Německý maloobchod v srpnu nezklamal, za smíšené vyznění dat mohou revize červencových údajů. Meziměsíčně maloobchodní tržby v Německu v srpnu stouply o 3,1 % (nad odhady), meziročně pak o 3,7 % (pod odhady).
• Francouzská inflace za září podle předběžných údajů zklamala. Meziročně index spotřebitelských cen ve Francii stoupl jen o 0,1 % (srpen: +0,2 %), meziměsíčně ceny klesly o 0,5 % (srpen: -0,1 %). Harmonizovaný index meziročně stagnoval, čekal se růst o 0,3 %. Alespoň příjemně překvapila osobní spotřeba, její statistiky jsou ale teprve za srpen.
• Vývoj spotřebitelských cen v Itálii v září podle předběžných údajů zaostal za odhady. Po Německu a Francii oznámila předběžná inflační data za září také Itálie. A pro trhy to také bylo zklamání.
• Německo se vrátí k vyrovnaným rozpočtům po překonání krize historického rozsahu, kterou vyvolala pandemie nemoci covid-19. Ve středu to k návrhu rozpočtu na rok 2021 se schodkem 96,2 miliardy eur prohlásila před poslanci Spolkového sněmu kancléřka Angela Merkelová. Nynější investice, které zvýší zadlužení Německa, označila za nezbytné ke zvládnutí situace a přirovnala je k budování mostu do budoucnosti.
• Nezaměstnaných v Německu v září mírně ubylo. Míra nezaměstnanosti proto klesla na 6,3 %, analytici čekali její stagnaci na 6,4 %.
• Slovenská centrální banka zlepšila odhad vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. V nové prognóze počítá s tím, že hrubý domácí produkt se sníží o 8,2 procenta oproti dosud očekávaného propadu o 10,3 procenta. Současně ale banka snížila odhad tempa růstu HDP na příští rok, a to na 5,6 z dosavadních 8,4 procenta. NBS upozornila, že v souvislosti s koronavirem přetrvává nejistota ohledně budoucího vývoje hospodářství.
• Britsko-nizozemská energetická společnost Royal Dutch Shell se chystá po celém světě zrušit až 9 000 pracovních míst, což je více než deset procent její pracovní síly. Firmu k tomu nutí odklon od fosilních paliv a s tím související změna strategie v podnikání. Pracovní místa hodlá firma zrušit do konce roku 2022, plán počítá s 1 500 odchody po dohodě. Uvedla to agentura Reuters.
• Státy Evropské unie musejí dosáhnout kompromisu o azylové a migrační dohodě, pokračující rozpory zatěžují akceschopnost Evropy. Ve středu to v německém parlamentu prohlásila kancléřka Angela Merkelová, jejíž země do konce roku unii předsedá. Kancléřka rovněž uvedla, že chce pokročit v jednáních EU s Čínou o obchodní dohodě, kde zatím podle ní přílišný posun nenastal.
• Slovenská vláda ve středu schválila návrh zrušit od příštího roku zvláštní bankovní daň, kterou v současnosti už nevybírá. Předlohu zákona ještě posoudí parlament. Na odbourání zvláštního zdanění peněžních ústavů se slovenská bankovní asociace dříve dohodla s nynějším kabinetem premiéra Igora Matoviče.
• Bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler ve středu kvůli podvodům s emisemi stanul před soudem. Čelí obvinění, že o manipulacích věděl, informuje agentura Reuters. Očekává se, že soudní líčení potrvá do roku 2022. Podvod s měřením emisí v koncernu Volkswagen, jehož součástí je také Audi, před pěti lety odhalily úřady ve Spojených státech. Výrobce chtěl podvodem ukázat, že jeho auta splňují standardy ochrany životního prostředí.
• Německý finanční ústav Deutsche Bank schválil italskému výrobci sýrů Ambrosi úvěr 27,5 milionu eur. Největší německá banka přitom ale přistoupila na nezvyklou záruku, a sice sklad 125 000 bochníků parmezánu a sýru Grana Padano. Informoval o tom francouzský list Le Figaro.
• Napjaté vztahy s Tureckem, sankce vůči běloruskému režimu či společný přístup k Číně budou patřit k hlavním tématům dvoudenního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Političtí vůdci budou hledat společnou řeč také v ochraně jednotného unijního trhu či přechodu k digitálnímu hospodářství. Diplomaté očekávají, že zvláště v zahraničněpolitických otázkách čeká lídry i s ohledem na trvající rozepře Turecka s Kyprem před schválením společných závěrů dlouhá debata.
• Španělsko: PMI zpracovatelský průmysl 50,8 bodu (srpen: 49,9 bodu)
• Itálie: PMI zpracovatelský průmysl 53,2 bodu (srpen: 53,1 bodu)
• Česká republika: PMI zpracovatelský průmysl 50,7 bodu (srpen: 49,1 bodu)
• Francie: PMI zpracovatelský průmysl 51,2 bodu (srpen: 49,8 bodu)
• Německo: PMI zpracovatelský průmysl 56,4 bodu (srpen: 52,2 bodu)
• Eurozóna: PMI zpracovatelský průmysl 53,7 bodu (srpen: 51,7 bodu)
• Spojené království: PMI zpracovatelský průmysl 54,1 bodu (srpen: 55,2 bodu)
• Itálie: Míra nezaměstnanosti v srpnu klesla na 9,7 % z červencových 9,8 % (po revizi, původně 9,7 %). Čekal se nárůst na 10,1 %  
• Výrobní ceny v eurozóně v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, meziročně klesly o 2,5 %. Analytici čekali meziměsíční růst výrobních cen o 0,1 % po červencových +0,7 % (revidováno z +0,6 %) a meziroční pokles cen o 2,7 % po červencových -3,1 % (revidováno z -3,3 %).
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu podle očekávání vzrostla na 8,1 %. Analytici čekali, že míra nezaměstnanosti v srpnu v zemích platících eurem vzroste na na 8,1 % z červencových 7,9 %. Nešlo ale o tak výrazné zvýšení, údaj za červenec byl totiž revidován na 8,0 %.
• Z Británie se do Evropské unie před brexitem přesunulo více než 7 500 pracovních míst ve finančnictví a aktiva v objemu přes bilion liber. Uvedla to konzultační společnost EY. Banky, pojišťovny a správci aktiv si zřizují nová centra v EU nebo rozšiřují ta stávající, aby mohli po přechodném období, tedy po letošním 31. prosinci, dále obsluhovat klienty. Británie po tomto datu ztratí neomezený přístup na finanční trh EU.
• Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v září rostla nejrychleji za více než dva roky. Podpořilo ji zejména uvolnění některých protikoronavirových omezení. Hlavní podíl na růstu mělo Německo. Zvýšila se výroba, nové zakázky a důvěra v budoucí podnikání, firmy ale dále propouštěly. To naznačuje, že jsou skeptické vůči tomu, že se současné oživení podaří udržet. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které zveřejnila organizace IHS Markit.
• Švédskému prodejci oděvů Hennes & Mauritz ve třetím čtvrtletí klesl meziročně zisk před zdaněním o více než polovinu na 2,37 miliardy švédských korun (6,1 miliardy Kč). Analytici však očekávali hlubší propad. Firma také oznámila, že příští rok zavře 250 poboček, což je asi pět procent celkového počtu. Přizpůsobuje se tak změně nákupních zvyklostí, kdy se více lidí přesouvá na internet, což ještě uspíšila pandemie.
• Vatikán ve čtvrtek poprvé zveřejnil detailní data z rozpočtu církevního státu a slíbil, že jeho finanční toky budou napříště "průhledné jako sklo". Informace o příjmech, výdajích a majetku prezentoval šéf ekonomického sekretariátu Svatého stolce kardinál Juan Antonio Guerrero Alves v době, kdy vedení katolické církve řeší finanční skandály a podvody, kvůli nimž před týdnem rezignoval i vlivný šéf jedné z kongregací římské kurie, kardinál Angelo Becciu.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters