Evropské akciové indexy v pondělí vzrostly, investoři ocenili lepší makrodata a věří v uzdravení Donalda Trumpa

Panevropský index STOXX Europe 600 se zvedl o 0,81 % na 365,63 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,69 % na 5 942,94 bodu, německý DAX narostl o 1,10 % na 12 828,31 bodu a francouzský CAC 40 posílil o 0,97 % na 4 871,87 bodu.

Náladu na trhu podpořila také makrodata, konkrétně lepší než očekávaný vývoj evropských maloobchodních tržeb a také indexy nákupních manažerů.

Hlavní pondělní události v Evropě

• Německý provozovatel akciových trhů Deutsche Börse (v pondělí +0,44 %) chce zvýšit počet firem ve svém hlavním indexu DAX na 40 ze stávajících 30. Po kritice a skandálech hodlá také zpřísnit podmínky členství v něm. Investoři mohou návrhy připomínkovat do 4. listopadu.
• Největší italská platební firma Nexi (v pondělí +3,14 %) se spojí s konkurentem SIA. Vznikne tak digitální gigant s ročními příjmy 1,8 miliardy eur, který chce expandovat dále do Evropy. Firmy jednaly o fúzi déle než půl druhého roku. Podle společnosti Jefferies mají na italském trhu společný podíl asi 70 %.
• Britská společnost Cineworld (v pondělí -36,15 %) kvůli dopadům šíření nového koronaviru dočasně uzavře všechna svá kina ve Spojených státech a Británii. Firma uvedla, že bez práce tak prozatím zůstane až 45 000 lidí.
• Japonská technologická společnost NEC Corp. koupí švýcarskou firmu zaměřenou na finanční software Avaloq Group AG za 2,05 miliardy švýcarských franků. Akvizice učiní z firmy NEC globálního hráče na trhu finančního softwaru.
• Proces zotavování podnikatelské aktivity v eurozóně se v září téměř zastavil, neboť nárůst počtu nových případů nákazy koronavirem vedl k obnově některých restriktivních opatření. Vyplývá to z konečných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které zveřejnila společnost IHS Markit. Obnovený pokles v sektoru služeb kompenzoval růst ve zpracovatelském průmyslu.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v srpnu příjemně překvapily, revize dat za červenec ale byla negativní. Meziměsíčně se tržby maloobchodníků v zemích platících eurem zvedly v srpnu o 4,4 % (odhad: +2,4 %, červenec: revize na -1,8 % z -1,3 %). Meziročně maloobchod přidal 3,7 % (odhad: +2,2 %, červenec: revize na -0,1 % z +0,4 %). Silně vzrostly tržby ve Francii, která oznámila meziměsíční posílení o 6,6 %.
• Důvěra investorů v evropskou ekonomiku se v říjnu mírně zhoršila. Index investorské důvěry v eurozóně v říjnu klesl na -8,3 bodu (odhad: -9,5 bodu, září -8 bodů).
• Index spotřebitelské důvěry ve Španělsku v září mírně klesl. Ukazatel za září dosáhl 49,5 bodu, v srpnu byl o 0,4 bodu výše.
• Tržby slovenského maloobchodu v srpnu zrychlily tempo meziročního růstu. Polepšily si také restaurace a zmírnil se propad tržeb provozovatelů ubytovacích zařízení, které výrazně zasáhla pandemie nemoci covid-19. Za loňskem zaostaly také tržby prodejců motorových vozidel.
• Změny v penzijním systému a sociální oblasti, reformy v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, dále posílení vědy a výzkumu či opatření na zlepšení životního prostředí navrhlo slovenské ministerstvo financí v rozsáhlém programu reforem, od kterého si slibuje rychlejší přibližování životní úrovně Slovenska k průměru EU. Balík reforem si vyžádá miliardy eur, Bratislava je chce financovat i z připravovaného unijního fondu obnovy.

Zdroj: ČTK, CNBC