ECB na prosincovém zasedání posílila programy na podporu ekonomiky, sazby nechala beze změny

Objem nouzového programu skupování aktiv (PEPP) banka navýšila o 500 miliard eur na 1,85 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb, a to přinejmenším do konce března 2022, dosud ECB počítala s trváním programu do konce června 2021. Reinvestice prostředků v rámci programu mají pokračovat minimálně do konce roku 2023.

Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování sazeb. Reinvestování prostředků v tomto programu má probíhat i po začátku zvyšování úrokových sazeb.

Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností. Trvání TLTRO III bylo prodlouženo o 12 měsíců do června 2022, mezi červnem a prosincem 2021 proběhnou navíc tři dodatečné operace. Došlo i k mírné úpravě parametrů programu.

Dále centrální banka oznámila plán na čtyři dodatečné refinanční operace programu PELTRO, který má podpořit hospodářský růst a zajistit hladké fungování peněžních trhů. Proběhnout mají v průběhu příštího roku.

V neposlední řadě centrální banka informovala o prodloužení platnosti regulačních úlev pro banky, jež mají podpořit úvěrový trh, a tedy odraz ekonomiky, a o prodloužení programu EUREP na poskytování likvidity v eurech centrálním bankám mimo eurozónu.

Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 %. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za peníze uložené u ECB platit. Ta se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.

ECB - úrokové sazby (základní a depozitní)

Makroekonomická prognóza

V nové prognóze ECB potvrdila výhled inflace pro příští rok, zhoršila však výhled vývoje HDP pro rok 2021. Inflace podle nové predikce banky letos v eurozóně dosáhne 0,2 % (zářijová prognóza: 0,3 %), příští rok stoupne na procento, v roce 2022 se zvýší na 1,1 % (září: 1,3 %) a v roce 2023 pak dosáhne 1,4 %.

HDP eurozóny by letos měl spadnout o 7,3 %, v září čekala ECB propad o 8 %. Příští rok by ekonomika měla vzrůst o 3,9 % (září: +5 %), v roce 2022 by měla zpevnit o 4,2 % (září: +3,2 %) a v roce 2023 by měla přidat 2,1 %.

Tisková konference Christine Lagardeové

Během tiskové konference po zasedání šéfka ECB Christine Lagardeová řekla, že ačkoli výkon evropské ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl slušný a pokroky ve vývoji vakcín proti covidu-19 dávají naději na normalizaci situace, pandemie nadále představuje výrazné zdravotní i ekonomické riziko.

Nízká inflace je podle Lagardeové mimo jiné důsledkem slabé poptávky, která je dána opatrností spotřebitelů. Měnová autorita eurozóny nicméně věří, že ožívání ekonomiky eurozóny bude i s její podporou pokračovat a krizi se nakonec podaří překonat. Lagardeová ale vyzvala k trpělivosti.

Euro k dolaru po zasedání Evropské centrální banky posílilo, dopoledne se kurz pohyboval kolem 1,21 EUR/USD, po zasedání stoupl až k 1,2135. Výnos 10letých vládních dluhopisů Německa stoupl z -0,62 % na -0,59 %.

HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí vyskočil o 12,5 %, ceny v listopadu klesly o 0,3 %

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla oproti předchozím třem měsícům o rekordních 11,5 %. Výrazně se tak zotavila z útlumu ve druhém kvartálu, kdy HDP spadl o 11,3 % v důsledku dopadů pandemie nemoci covid-19. Tempo hospodářského růstu v samotné eurozóně činilo 12,5 %. Nejvýraznější růst ve třetím čtvrtletí zaznamenala Francie, kde se HDP zvýšil o 18,7 %, nejméně vzrostla řecká ekonomika, a to o 2,3 %.

Eurozóna - mezičtvrtletní vývoj HDP

Spotřebitelské ceny v eurozóně v listopadu stejně jako v předchozích dvou měsících meziročně klesly o 0,3 %. Inflace tak zůstává na nejnižší hodnotě za čtyři roky. Loni v listopadu ceny v eurozóně meziročně vzrostly o jedno procento. K setrvání inflace v záporných hodnotách přispěly ceny energií, které v listopadu v eurozóně klesly o 8,4 %. Naproti tomu ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků o 1,9 % vzrostly.

Eurozóna - meziroční inflace

Zdroj: ČTK, ECB, CNBC