Výzvy nové české vlády: Dluhy, noví radní ČNB a spol.
Nová vláda nemá v nadcházejícím období jednoduchou úlohu. Na jedné straně není žádným tajemstvím, že inflace citelně rozděluje společnost. Tento fakt umocňuje hlavně růst cen energií a potravin, který má dopad především na relativně chudší část populace. To pro vládu znamená hned zpočátku potřebu zvýšení státních výdajů v rámci podpory těmto sociálním skupinám. Současně ale nový kabinet jasně naznačuje, že se vydá cestou hledání úspor.
Vládní nelehké počínání bude zatíženo množstvím zúčastněných politických stran, kde se bude velice obtížně hledat kompromis. Jen nad samotnou Pirátskou stranou se bude vznášet otazník, zda vládu předčasně neopustí. Zároveň jsou si ale vládní strany vědomy faktu, že u voleb propadlo extrémně vysoké množství hlasů, a tak by pro ně nemuselo být výhodné vystavit se riziku předčasných voleb.
Zkrocení dluhu
Ambiciózní vládní plán se určitě neobejde bez tvrdých škrtů. Vláda z minulého roku zdědila veřejné finance, které se propadly do schodku 420 miliard korun (7 % HDP). Celkové zadlužení v posledních dvou letech vzrostlo z 28,5 % HDP na zhruba 41 % HDP. I když se jedná o znatelný nárůst, podobný vývoj zaznamenala i řada jiných evropských ekonomik. V uplynulém roce se ve schodku na podobných úrovních pohybovaly Německo či Belgie, Francie, Itálie i Španělsko na tom byly ještě hůře. Spojené státy dokonce dosáhly dvojnásobného schodku.
Kde čekat hledání úspor
Ve vládním prohlášení ale nenarazíme na mnoho konkrétních receptů na to, jak ušetřit. Kabinet může doufat v lepší výběr daní a sociálního pojištění, které šly nahoru i loni. Tomu by mohl pomoci ekonomický růst kolem 7-8 % v letošním roce. Detailněji popsané úspory se týkají revize státem poskytovaných slev jízdného, konce odlivu dividend či zrušení nesystémových výjimek a omezení byrokracie.
Kde musí vláda navýšit výdaje
Na začátku ale bude zásadní, aby kabinet zrychlil pomoc lidem postiženým energetickou krizí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky to bude státní kasu letos stát zhruba tři miliardy korun. Lidé si totiž letos připlatí i o desítky procent navíc za elektřinu a plyn. Řada lidí již nyní přistupuje k úsporám. Citelně ohroženo je zhruba 10 % domácností. Vyšší inflace způsobuje i velké valorizace u penzí, což si letos podle ekonomky Evy Zamrazilové vyžádá 17-17,5 miliardy korun.
Šíření omikronu
Výzvou je i momentálně se šířící koronavirová varianta omikron. Její potenciál zpomalit ekonomiku a nabourat odběratelsko-dodavatelské řetězce může vládní kase přitížit. I proto kabinet přispěchal s takzvanou pracovní karanténou (možností za upravených podmínek pracovat i s pozitivním výsledkem antigenního testu), jejímž smyslem je udržení fungování kritické infrastruktury státu.
Zdraží nově obsazená rada ČNB státní financování?
Pro vládu bude důležitá také obměna bankovní rady České národní banky. Její měnová politika může pomoci zkrotit vyšší inflaci, ale současně růstem sazeb může znatelně zdražit financování státního dluhu.
V tuto chvíli je ve své politice ČNB do určité míry transparentní. V radě je pět členů, které se shodnou na podobě boje proti inflaci, když prosazují jedno zvýšení sazeb za druhým. Jedná se o Vojtěcha Bendu, Tomáše Nidetzkého, Jiřího Rusnoka, Marka Moru a Tomáše Holuba. Proti této skupině stojí Oldřich Dědek a Aleš Michl, které spojuje odpor proti takovému utahování měnové politiky. Spíše tvrdí, že se v Česku jedná o "dovezenou" inflaci, a s růstem sazeb je proto potřeba počkat na konečné dopady epidemie na ekonomiku.
Ještě za předpokládaného mandátu prezidenta Miloše Zemana se má ale vyměnit hned pět členů rady, a to včetně guvernéra. Politika ČNB se tak teoreticky může třeba i podstatně změnit.
Zdroj: Fincentrum & Swiss Life Select
