Největší rizika (nejen) pro byznys: Narušené dodavatelské řetězce, geopolitika a inflace

Zpráva Dun & Bradstreet Global Business Risk Report (GBRR) řadí největší aktuální hrozby pro podnikání na základě potenciálního dopadu každého rizikového scénáře na společnosti, přičemž každému riziku přiřazuje vlastní skóre. Skóre z deseti největších rizik se používá k výpočtu celkového skóre globálního obchodního dopadu (GBI, Global Business Impact).

Skóre GBI od Dun & Bradstreet se ve 2. čtvrtletí 2022 zvýšilo na 315 bodů v důsledku výrazného zhoršení rizikového prostředí, což naznačuje, že vyhlídky pro přeshraniční podnikání zůstávají náročné. Aktuální skóre je ve srovnání s 1. kvartálem vyšší o 19 bodů, ale je nižší než nedávné maximum 332, které bylo zaznamenáno ve 2. a 3. čtvrtletí 2020, a to v důsledku začínající pandemie. Přestože je skóre GBI nižší než vrcholné hodnoty zaznamenané v roce 2020, je vyšší než dlouhodobý průměr 269,8. To znamená, že podniky působící v zahraničí se nadále potýkají s vysokou mírou nejistoty.

Z deseti hlavních rizik identifikovaných pro 2. kvartál je z globálního hlediska nejrelevantnější narušení dodavatelského řetězce. Toto riziko se v průběhu čtvrtletí ještě zhoršilo, protože se naplnily dva úzce související rizikové scénáře – rusko-ukrajinský konflikt a čínská strategie nulové tolerance covidu-19.

Scénář rusko-ukrajinského konfliktu, který byl v minulosti zdůrazňován jako klíčové riziko, se naplňuje. To, co by mělo podniky od této chvíle znepokojovat, je riziko další eskalace, která by mohla mít různé podoby, z nichž každá s sebou nese vlastní soubor problémů pro podniky. Inflace se ve světě zakořenila. Klíčovou otázkou zůstává, zda se inflace obejde bez růstu úrokových sazeb. Současně mezi klíčová globální rizika patří stagflace, tedy nepříznivý stav ekonomiky, který se projevuje nulovým či záporným růstem HDP a současně vysokou inflací a nezaměstnaností.

V předchozím čtvrtletí se na seznam deseti největších obav dostala kybernetická zranitelnost. Důvodem byly rychlá digitalizace a vyšší geopolitické napětí. Kybernetický prostor je vnímán jako účinný prostor pro získávání strategické výhody v probíhajícím geopolitickém soupeření. Toto riziko se zhoršilo, protože zesílilo geopolitické soupeření mezi Ruskem, Čínou a Západem.

Důležitým rizikovým tématem zůstává pandemie covidu-19, která vstupuje do třetího roku své existence. Úloha vakcín, nová a experimentální pravidla očkování a snaha některých zemí o nulový covid-19 znamená, že nedostatky na straně nabídky a rostoucí ceny budou nadále rozevírat nůžky mezi lidmi. Novější poznatky naznačují, že se země i firmy konečně umí vypořádat s prudce rostoucími náklady. To nemusí platit, pokud se objeví nová, smrtelnější varianta viru, zatím je ale pravděpodobnost tohoto rizika nižší.

Podobně riziko fragmentace, které sledujeme v rámci tématu politiky EU, prošlo v posledních několika týdnech dvěma významnými zkouškami – rychlou dohodou o kolektivní akci proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu a francouzskými prezidentskými volbami, v nichž centristické vedení zvládlo silnou výzvu krajní pravice a udrželo se u moci. Neúspěch v obou těchto případech by býval významnou ranou pro jednotu EU.

Inflace: Čeká nás tvrdé přistání?

Více než deset let po globální finanční krizi se centrální banky ve vyspělých zemích potýkají s nedostatkem zdravého růstu cen. Pandemie tuto dynamiku narušila a spotřebitelské i výrobní ceny dosáhly mnohaletých maxim, pokud jde o růst. Tyto cenové přírůstky jsou nyní ještě podporovány konfliktem v Evropě. Fed v USA již začal zpřísňovat svoji politiku.

Roste ovšem riziko, že pro Fed bude obtížné zajistit měkké přistání ekonomiky. Vzhledem k tomu, že reálné úrokové sazby zůstávají záporné, zvyšuje se riziko drastičtějšího zásahu měnové politiky v budoucnu. Zároveň byly spotřební koše zasaženy tam, kde to nejvíce bolí. Ceny potravin byly na začátku minulé dekády klíčovým spouštěčem arabského jara. Můžeme být opět svědky protestů v zemích, kde je společenská smlouva založena na zajištění určité míry blahobytu. Důsledkem bude politický útlum, sociální nestabilita nebo vyšší míra veřejného dluhu. Trvalý růst cen zůstává společným motorem nejméně dvou rizik v seznamu deseti rizik:

Stagflace: Vzhledem k tomu, že se Fed pustil do zpřísňování politiky, je pravděpodobnost politické chyby vysoká. Zároveň je pravděpodobné, že v Evropě dojde k výrobnímu šoku. Státy a podniky na rozvíjejících se trzích zaznamenají náhlý nárůst nákladů na obsluhu dluhu, protože mezinárodní likvidita klesá a domácí sazby rostou, aby se udržela riziková prémie. S růstem objemu nesplácených závazků bude ohroženo rodící se oživení. V prostředí ztráty pracovních míst a růstu cen mohou některé části světa zažít stagflaci v krystalicky jasné podobě.

Politická polarizace: Kombinace zdražování potravin a pohonných hmot spolu s výrazným nárůstem dlouhodobé nezaměstnanosti může vyvolat protivládní protesty, zejména v autoritářských zemích. Pouliční protesty v Kazachstánu a na Srí Lance na začátku roku 2022 mohou být předzvěstí dalších takových nepokojů. Podniky by se měly připravit na další podobná narušení hospodářské činnosti. Takové protesty by byly ještě více rušivé, pokud by zasáhly hospodářsky významná městská centra. Vysoké ceny, které požírají příjmy lidí, by navíc mohly z úřadujících politiků, které na rozvíjejících se trzích čekají volby, udělat populisty, což by vedlo k dalšímu růstu veřejného zadlužení a růstu politického rizika pro podniky.

Co to znamená pro podniky?

Rizika, kterým podniky čelí, zůstávají zvýšená a vyšší oproti prvnímu kvartálu. Všechna s výjimkou další vlny pandemie a politiky Evropské unie se buď zvýraznila, nebo zůstala na stejné úrovni, přičemž na obzoru se objevují některá nová. Geopolitické konflikty a pokusy zvládnout přelévání pandemie a otřesy v dodavatelském řetězci a zároveň zmírnit dopad na podnikatelskou činnost, státní finance a společenské napětí zvýšily rizika, což ilustruje, jak mohou neočekávané události zhoršit rizikové prostředí pro podniky.

Zdroj: Dun & Bradstreet