Miloš Zeman: Prezident ekonom a jeden populismus na úvod
Ač jsou v tuzemsku prezidentské pravomoci ve vztahu k ekonomice nanejvýš nepřímé, točila se značná část prezidentské kampaně kolem ekonomických témat. Jak se ale nyní ukazuje, nemuselo tomu tak být jen proto, že si ekonomické názory prezidentských kandidátů "lid žádal".
Budoucí prezident Zeman zřejmě skutečně hodlá vystupovat aktivisticky k řadě ekonomických otázek. Nejpozoruhodnější z jeho dosavadních iniciativ je nápad zřídit fond na snížení státního dluhu, do nějž on osobně bude posílat 30 % svého platu. Sympatii ekonomů může získat akcentování problému státního dluhu způsobem, jehož si všimne široká veřejnost. Ostatní aspekty nápadu ale budí pochybnosti.
Co se týče finanční dimenze, kdyby do fondu pravidelně přispívalo tisíc lidí měsíčně částkou 50 tisíc korun, bylo by třeba na splacení státního dluhu 2 500 let. To za předpokladu, že by během uvedené doby nenarůstal.
I kdybychom ale pokládali nápad za pouhé gesto, zůstanou jeho signály kontroverzní. Zaprvé, vysílá do veřejnosti falešný dojem, že problém může vyřešit svými dobrovolnými příspěvky pár tisícovek bohatých občanů, a nemusí se o něj zasazovat vláda a parlament. Zadruhé, popírá ekonomický princip, že výdaje a příjmy státního rozpočtu mají být nastaveny tak, aby dlouhodobě nepřipustily nerovnováhu ve veřejných financích, a tedy přenášení nákladů rozmařilosti současné generace na generace budoucí.
Vznikne-li nastíněný fond, doufám, že najde využití v konkrétních dobročinných aktivitách spíše než v ládování peněz do černé díry.
Aktuality
