Budou to vyhozené peníze: Český dluh přesáhl tři biliony korun, připravme se na zhoršení ratingu a dražší splácení
Je hrozné, když si člověk uvědomí, jak byl kdysi dluh mírně nad bilionem, potom lehce pod dvěma biliony a nyní je již vyšší než tři biliony korun. Podobně mi otec vyprávěl, jak mu ve škole říkali, kolik je lidí na planetě, a jak to během jeho života rostlo. Bohužel, růst dluhu je v posledních letech tak rychlý, že k tomu nepotřebujete ani celý život. Stačí pár let, říká ekonom Vladimír Pikora z Comfort Finance Group.
Rychlý růst dluhu s sebou nese také rostoucí náklady na jeho splácení. Letos by nás měla vyjít obsluha státního dluhu na 70 miliard korun, za rok již na 90 miliard a v roce 2025 by měla částka stoupnout nad 100 miliard korun. Jen pro představu, ještě v roce 2021 mělo Ministerstvo obrany rozpočet 75 miliard korun a Ministerstvo vnitra 86 miliard.
"Střílím od boku, ale odhaduji, že na 100 miliard korun by nás vyšla polovina dálnice z Prahy do Brna. A nyní budeme tuto částku každý rok zbytečně pálit na správě dluhu. Vyhozené peníze. Dluh je potřeba rychle splatit, ale to by tu museli být jiní politici. Rozpočtově neodpovědně se totiž nechová jen současná vláda, chovala se tak i vláda předchozí," říká Pikora.
Prý to jinak nejde
Politici mají tendenci říkat, že to jinak nejde, protože tu je inflace, válka na Ukrajině a tak dále. Jenže to není pravda. Když se podíváme na data Eurostatu, ukazuje se, že rychlejší růst dluhu měli za poslední rok jen v Lucembursku. V mnoha zemích dokonce dokázali dluh snížit. Zatímco u nás meziročně vzrostl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu o 1,7 procentního bodu, v Polsku dluh ve stejném období poklesl o 3,8 procentního bodu. I v Polsku mají přitom ohromné náklady spojené s válkou na Ukrajině, přijali ještě více ukrajinských migrantů, ale nevymlouvají se na válku a dluh snižují. Dluh lze snižovat, ale nesmí se rozhazovat na nesmyslné dotace, jako jsou například ty na opravy domu po babičce.
Zadlužení zemí EU v 1Q2023 - meziroční změna
Na druhou stranu je pravda, že celková úroveň českého dluhu vůči HDP není ostudná. Díky obezřetným vládám z předchozích třiceti let máme dluh nízký. Pohybovat se lehce nad 40 % HDP je slušné, vždyť v prvním kvartálu 2023 činil průměr zemí eurozóny nehorázných 91,2 % HDP. Jinými slovy, stále máme kam růst. Politici na to bohužel hřeší.
Mezinárodní srovnání
Nejhůře jsou na tom v Evropě Řekové s dluhem 168,3 % HDP, pak Italové se 143,5 %. Následují Portugalci se 113,8 %, Španělé (112,8 %) a Francouzi (112,4 %). To jsou skutečné ostudy Evropy, které na tom pracovaly léta, není to jako u nás záležitost posledních zhruba pěti let.
Možná byste čekali, že nejnižší dluh mají nové členské státy EU, kde se ještě tolik nerozjela dotační politika. Pravda to je i není – nejnižší míru zadlužení v Evropě má Estonsko (17,2 % HDP), následuje Bulharsko (22,5 %), Lucembursko (28 %) a Dánsko (29,4 %). Velký dluh je tedy problémem především jihu Evropy, sever je relativně v pohodě.
Zadlužení zemí EU v 1Q2023
Politici mají tendenci se tvářit, že nás dluh ČR nemusí zajímat, protože proti průměru eurozóny je nízký. To je také zároveň pravda i lež. Ano, bankrot nám nehrozí, ale i tak má vyšší dluh svá rizika. Tím největším je zhoršení ratingu. "Obávám se, že až nám ratingové agentury sníží hodnocení, budou investoři do českých dluhopisů požadovat vyšší výnosy. A to znamená, že se nám i bez růstu dluhu jeho správa prodraží. A to jsou opravdu vyhozené peníze, za které bychom jinak mohli mít nové školy nebo silnice. Takto z nich nebudeme mít nic. Musíme tlačit na politiky, aby usilovali o snižování dluhu ČR," uzavírá ekonom Vladimír Pikora.
Zdroj: Comfort Finance Group
