Inflace v Česku: V květnu čekáme zpomalení růstu cen, 2% cíl ČNB ale není ve hře, říká ekonom
Růst spotřebitelských cen v dubnu zrychlil v meziročním vyjádření z rovných 2 % v únoru a březnu na 2,9 %. Opětovné vzdálení se od cíle ČNB bylo analytiky i centrální bankou očekáváno, překvapila ale intenzita, s jakou k tomu došlo. Odhady se totiž pohybovaly jen okolo 2,5 %.
Na vyšší inflaci, než se čekalo, se v dubnu dominantně podílel překvapivě silný nárůst cen potravin. V předchozích měsících jsme přitom byli svědky umírněné dynamiky, v mnoha případech ceny potravin meziměsíčně dokonce klesaly. Zásadní otázkou je, zda dochází k obratu dosud příznivého trendu. To by totiž mělo konsekvence pro vývoj celkové inflace ve zbytku roku. K jejímu návratu na 2% cíl v únoru a březnu významně přispělo právě zlevnění potravin.
Dostupné informace pokračující zdražování neindikují. Naopak, výsledky předstihového šetření ČSÚ o cenách potravin za květen ukazují na jejich meziměsíční pokles. Jeho intenzita by podle sezónně očištěných dat měla dokonce zhruba odpovídat míře dubnového nárůstu. Jinými slovy by se ceny potravin za těchto okolností v průměru vrátily přibližně tam, kde se nacházely před dubnovým vzestupem.
"To by nahrávalo hypotéze, že dubnové zdražení mohlo souviset s efektem brzkých Velikonoc, a bylo tak jen dočasné. Tlak na růst cen potravin totiž nevytvářejí ani ceny potravinářských a zemědělských výrobců, u nichž k žádnému zásadnímu výkyvu vzhůru v předešlých měsících nedošlo," říká Martin Gürtler, ekonom z Komerční banky.
Na vyšší inflaci v průběhu února až dubna působily rovněž pohonné hmoty, které za toto období zdražily skoro o 9 %. Vliv měly vyšší ceny surové ropy na světových trzích a slabší koruna. Ropa však během května zlevnila a koruna posílila a ceny u čerpacích stanic tento vývoj následovaly.
"Je proto pravděpodobné, že míra inflace v květnu klesne (data se dozvíme 11. června). Vrátit by se mohla k trajektorii, kterou centrální banka očekává, tedy ke 2,5 % meziročně. Z měnověpolitického hlediska bude ale důležitější vývoj jádrové inflace, především cen služeb, které zatím stále rostou rychlým tempem. V jejich vývoji by se mohly v následujících měsících mísit dva protichůdné vlivy. Na straně jedné přísná měnová politika a klesající ceny energií, na té druhé pak poměrně svižně ožívající domácí poptávka," uzavírá Gürtler.
Zdroj: Komerční banka, Hospodářské noviny
