Jak by na německou ekonomiku dopadla nová Trumpova cla?

Největším trnem v oku je pro Trumpa dlouhodobě Čína a její levná výroba, která vedla k masivnímu přesunu produkčních kapacit z USA a dalších západních zemí do dnes druhé největší světové ekonomiky (a do dalších rozvíjejících se zemí s levnou pracovní silou). Trump chce pomocí vysokých cel a dalších opatření přimět byznys, aby vyráběl jinde, nejlépe rovnou v USA. A tento tlak má (a dále může mít) ve stále silně propojeném světě dopady i na země v Evropě.

Starý kontinent také dlouhá léta tleskal globalizaci, jejíž součástí byl přesun výroby do Číny. Lekce z posledních let byly v tomto směru často poměrně bolestivé, stačí si vzpomenout třeba na nedostatek některých léků, které se již u nás prakticky přestaly vyrábět a dovážíme je z Asie. Týká se to ale mnoha průmyslových odvětví.

A Němci o tom vědí své. Výkladní skříň jejich ekonomiky, automobilový průmysl, je v současnosti pod silným tlakem podstatně levnější konkurence z Číny a dalších asijských zemí. A i další segmenty hospodářství Německa jsou již roky stále "zadýchanější".

Případná nová cla, která by Trumpova administrativa mohla zavádět, by situaci pro německou, potažmo evropskou (a českou vzhledem k napojení na Německo ani náhodou nevyjímaje) ekonomiku dále zkomplikovala. Ekonomové z Oxford Economics se pokusili nastínit dva scénáře možného vývoje. V prvním USA uvalí nová cla na veškeré dovozy ve výši 10 %, na ty čínské ale rovnou 60 %. A v tom druhém to Čína nenechá bez odezvy. Odhadovaný dopad na německý HDP by byl minus 1,-1,5 %. A to je něco, co bychom v Česku pocítili velice rychle a silně.

Možné dopady zavádění nových cel ze strany USA na německou ekonomiku