Skutečné drama na trzích a v ekonomice? Zapomeňte na americké volby

Analytici postupují standardně. Rozebírají hospodářskou politiku Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa, aby určili, kdo z nich by mohl být pro firmy a trhy výhodnější. Pátrají v historických datech, aby zjistili, zda se akciovému trhu dařilo lépe za vlády demokratů, nebo republikánů. Jejich analýzy pravidelně docházejí k závěru, že neexistuje žádná jasná tržní preference ani pro jednu stranu (byť letos dává trh minimálně krátkodobě přednost Trumpovu důrazu na podporu amerických firem). Je složité najít jasnou kauzalitu mezi politikou prezidenta a vývojem na akciovém trhu. Přesto je zaměření na volby pochopitelné – závěr kampaně je jako vždy zajímavý a ve volbách proti sobě stojí dvě velice rozdílné osobnosti.

To všechno ale odvádí pozornost od jiné oblasti, které má smysl se věnovat. Tou je Čína. Druhá největší ekonomika světa je mimochodem často i tématem americké předvolební kampaně, zejména když Trump hovoří o nutnosti zavádění nových cel a zvyšování těch současných. Podrobných analýz hospodářského a strukturálního vývoje v Číně je ale poměrně málo. Americké akciové trhy jsou motorem světových burz a nejspíše jím ještě dlouho zůstanou. To, co se chystá v Číně, by ale mohlo mít ve střednědobém horizontu na aktivitu na trzích významnější dopad než to, kdo bude další čtyři roky bydlet v Bílém domě.

Čínský akciový trh je podstatně menší než ten americký a země je stále považována za rozvíjející se trh. V globálním akciovém indexu MSCI World a v mnoha velkých institucionálních portfoliích Čína buď není vůbec, nebo má jen minimální zastoupení. Přesto je potřeba čínské akciové trhy sledovat. Problémy, kterým země čelí, jsou v poslední době stále více zřejmé. Když vláda v Pekingu v září oznámila opatření na podporu hospodářství, ceny akcií prudce vzrostly. Následovala korekce, s realizací prvních podpůrných programů ale došlo k dalšímu výraznému růstu. Podrobnosti stimulačních balíčků zůstávají nejasné a nejistota je velká (čemuž odpovídají pohyby cen na trzích oběma směry).

Čínský akciový index Shanghai Composite

Rostoucí čínská střední třída již řadu let významně podporuje poptávku po luxusním zboží. V poslední době ale její spotřeba klesá a lidé raději šetří. Výrobci luxusních produktů, jako jsou LVMH nebo Kering, to již pociťují v rámci svého hospodaření. Čínská populace navíc stárne a zmenšuje se (důsledek až nedávno ukončené politiky jednoho dítěte). To se stává pro dovozce do Číny stále větším problémem. V zemi by to mohlo dále tlumit produktivitu a již tak (na její poměry) slabý růst. Země zároveň usiluje o hospodářskou expanzi a chce být významným hráčem na světové scéně. To je patrné například u výrobce elektromobilů BYD, který plánuje zahájit výrobu v Maďarsku v roce 2025.

Navzdory těmto krokům a velkému zapojení Číny do mezinárodních hospodářských vztahů je stále jasnější, že éra silného růstu je pro nejbližší roky pravděpodobně minulostí. Otázkou zůstává, nakolik je čínská ekonomika odolná. Strukturální problémy v zemi nelze vyřešit pouze penězi. Není jasné, zda pomohou opatření, jako je nedávno oznámené zvýšení věku odchodu do důchodu. Jak se změní mezinárodní obchodní vztahy, pokud ve volbách v USA zvítězí Donald Trump (jenž je podle posledních průzkumů favoritem), se teprve uvidí. Jakékoli zamíchání kartami v oblasti globálního obchodu může mít ale na Čínu potenciálně významný dopad.

Jakkoli se nyní může zdát, že souboj Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa je velice vzrušující a zásadní, drama s většími potenciálními dopady na světovou ekonomiku a trhy se odehrává jinde.

Čína - meziroční růst HDP v jednotlivých čtvrtletích (v %)

Zdroj: Moventum